dsvatba). Vzpomínka na padlého syna z Malanek u Hlučína. Odpust roku 1895 v Kravařích. Protisocialistická písnička. Ka féjové písničky. Moravci v Bottropu. Veršovci Šimon Peřich a Josef Ludwig. Oslavná báseň na Kravaře. Pěsnička o sedlácích koberských. Uctívání sv. panny Barborky. Vánoční svátky v pruských Velkých Petrovicích. Koledy z Hošťálkovic. Pašijový týden v pruských Velkých Petrovicích. Konec masopustu, ostatní masopust. Obyčeje a pověry o svátku Jana Křtitele. Z procházek po zahradách slezských. »Leť, písemko, jako ptak . . .« Starší obrázek z Hlubčicka: »Smutný čas nynější, rozvaž, ó člověče! Nech toho opilství a naprav se přece!« Když skončena žnivečka. Sídká jest láska bratří. Soukenictví v Hlu-číně. Z ostrovu vymírajících. — Místo krasoreěení o větvi slezské na kmeni národa československého, kupujte a čtěte knížky, poutavě psané od apoštola českoslezské vzájemnosti, J. Vyhlídala, pravá to evangelia vědomostí o lidu slezském v Čsl. republice, i o lidu, vymírá jícím pod zkrvavělými spáry pruského orla ...

Blatshý kroj. Doudlebský kroj. Ozdobné roubéčky na vázání obilí. Knižní vazby, mosazným plechem zdobené. Upozorňuji na publikaci: Národopisná výstava jihočeská v Městském museu v Českých Budějovicích květen—červen 1927. (české Budějovice 1927), 8°, str. 22, 7 obrázků. Pro Český Lid vybírám z obsažného a základního sborníku tohoto několik zajímavých statí, kde odborníci předkládají směrodatné výsledky svých dlouholetých studií. Na str. 8—9: B la t s ký kroj. O blatském kroji bylo již věhlasnými odborníky tolik pěkného napsáno (E. Tyršova »Svéráz zemí československých«, E. Fryšová »Jihočeská Blata« a »Jihočeský ornament«, Vlasta Havelková »Lidové kroje československé«, Anna Jedličková »Výstavka jihočeských krojů a výšivek«), že jest zbytečno zde jej podrobně popisovati aneb na něj upozorňovati. Kroj blatský je již zachráněn, jak uložením v museích, tak nižnými publikacemi, lid blatský je již zachráněný jak uložením v museích, tak různými publikacemi, lid blatský na svou pohádku již nikdy nezapomene! Každý účastník výstav dá mi za pravdu, že jest to pohádka, uvidí-li v prvním sále nejstarší pleny blatské z bohaté sbírky Dra Kudrny, tu bohatost ornamentiky a technické provedení blatských plen, pravá to veledíla umění a vkusu. Ale nejen pleny, ale i zavíječky, vínky, kordulky, košile, fěrtochy, šerky se zlatohlavem a modovkami, hedvábné špensry. vyšívané koženky zde tak bohatě zastoupené sbírkou Dra Kudrny z Ne-tolic i jinými soukromými sběrateli, vše to hlásá stále krásu blatského kroje. Zajímavé jest. jak ona pohádková Blata mění se k Veselí, Vodňanům, Třeboni a Týnu n. Vit. Výšivky i ozdo-