by na sukních i kabátech jsou jiné, punčochy a vše má jiný ráz a jiný vkus. V pozdější době, když odložili muži vydrovice a poctivé juchty, ženy a dívky těžké vyšívané pleny, nosily tyto pleny hedvábné s dlouhými třásněmi a barev nejvíce měnivých. Přes prsa skládaly si podle Doudlebská hedvábný šátek, ale vzorů nápadnějších a barev jemnějších a na hlavě k m-uzice nosil se již ne vínek, nýbrž černý hedvábný šátek na »kačenku« iivázaný. Ostatní zůstalo, až na fěrtochy, které rovněž byly nahrazeny »merceríny« těžkými hedvábnými zástěrami, velkých vzorů, jasných barev. Odborník na první pohled rozeznává tkaniny na Blatsku používané oproti duben-ským nebo doudlebským. I pleny vlněné, »zelinky« zvané nebo »angorky«, jsoit odlišné od doudlebských. Dnes již z Blatska zmizela i tato poslední fáze a zbývá jen museím a sběratelům odborníkům, aby z této, co ještě možno, zachytili a zachránili. M. Špengrová. — Na str. 9—11: Doudlebský kroj. Od Českých Budějovic na západ k Ledenicím, pak k Borovanům a Trhovým Svinům na jihovýchod a k Dubnému na východ nosil se v různých variacích doudlebský kroj. Lidu z Doudleb, Kamenného Újezda, Komářic, Sv. Jana, Velešína, Římova a Zlaté Koruny přezdívalo se »Podlešáci«, protože tato místa jsou pod Blanským lesem. Kolem Kališť, Śrubce, Doubravic, nosil se podobný kroj jako ve zmíněných podlešáckých místech, ale sukně (šerky) skládaly se do »faldů«, téměř 4 cm širokých a sametky asi pět cm široké byly našity dvakrát kolem sukně. Rovněž šněrovačky, černé sametové, ozdobené žlutými prým-ky, hluboce vykrojené, nejen že se zapínaly do zadu, nýbrž pod pasem byly jako u šněrovaček blatskýeh upraveny do zubů a červeně olemovaný. Muži nosili různobarevné vesty (červené, zelené), ale vyšívaných kožených opasků nenosili. Kolem Dubného nosily se šerky ozdobené pruhy z barevného glotu, na příklad modrá, šerka měla pruhy červené, červená zas modré. Výšivky ženských košil obšívaly se černě a vyduté rukávy stahovaly se nad loktem! za bohatě vyšívaným krajem tkanicí tak, že kraj tvoří náběru. Vzory černých hedvábných šátků k muzice a tibetových plen do kostela jsou větší. Šátky k muzice nosily se téměř na krku uvázané a tím má hlava zcela jiný ráz. Za Čakovem na sever aneb kolem Veselí a Třeboně byli »Čecháci« a »Blaťáci«. Kolem Českých Budějovic v německých vesnicích jako v Hodějovicích, Suchém Vrbném, Českém Vrbném, Mladém, Rožnově, Roudném, Šindlových a Haklových Dvorech, v Litvínovicích a Mokrém nosí se až dosud podobný kroj, ale ostře odlišují se hustě vrapované sukně, mužské i ženské košile jsou bez ručního vyšívání aneb vyšívaly se podle »fordrukovaných mustrů« a pozdější bohaté vy-