si s nimi hrála. Já že nemohu ohýbati kolínka a lokte, ručičky. Zavedla mne k teplé vodě a abych se koupala. Třepaly jsme do vody, umývaly sebe i mě, ponořily mne do vodičky a za chvíli kývala jsem rukou, nohou, skákala jako každé to děvčátko. Podívej se, mamičko«, neduživé děcko* hopsasalo, skákalo, dovádělo... »Zázrak,« šeptá si matka, »zázrak. To nebyly děti z pozemského slzavého údolí. To; byli andělíčkové!« Tomu věřila a dala postaviti domky, lázně pro ty, kdo by tu , zdraví hledali. Tak prý vznikla sláva Treněanských Teplic ...

Co jsem slyšela a zapsala a četla, tak sestavuji v této stati. Lidové podání zpravidla neklame a zachovalo svědectví, třeba jádro bylo zabaleno skořápkou obvyklé formy lidových pověstí, že odedávna lid domácí i sousední přičítal teplé vodě zdejší hojivou moc, skoro zázračnou ...

Památka na císaře Rudolfa, že jeden přední pán Jeho Milosti Císařské ukradl hodinky, porozuměti tomu ráčil a jej tak dlouho u sebe držel, až ty hodinky bily, což mu muselo teplo býti.

Pan Heřman hrabě Černín z Chudenic, kterýž tu milost, při Jeho Milosti císaře Ferdinanda třetího měl a s Jeho Milostí Císařskou hrával, prvý den, když byl ke hře povolán, na Jeho Milosti Císařský 1000 dukátů vyhrál. Řkouce mu Jeho Milost Císařská: »Černíne, v zejtra bude revanže.« S tím se poklonil a od Jeho Milosti Císařské odešel. Druhý den jsoaci též povolán, zase těch tisíc dukátů vzal a s Jeho Milostí Císařskou hrál. Výš psaný pan Černín pravil, že má tři kněžny. Odpověděl Jeho Milost Císařská: »My máme dva krále.« Optal se Černín: »Kde jest třetí?« »My přej král český jsme třetí.« A tak Jeho Milost Císařská zase tenkrát, an opět o tisíc du-kátův šlo, stáhnouti ráčil. Třetí den jsouc zase Černín ke hře povolán a při též hře Jeho Milost Císařská, že tři desítky míti ráčí, ukázal, a Černín na to dva svrchníky nebo pacholata. Ráčil se Jeho Milost Císařská optati: »A kde jest pak třetí?«, odpověděl: »Já nejmilostivější císaři, jsem. třetí, Vaší Císařské Milosti poddaný, poslušný, věrný služebník.« Ráčil tehdy tomu