Oznámení strany zbraně ve shromáždění. Starší řeční: »Spokojte se maličko, vy bratří! Dobrou povědomost budete míti, aby žádný s mordírskou zbraní se neopovážil na hospodu (herberk) jíti. Ať jest nůž, vidličky, tulich, kord, štylek a cinká aneb jinou dlouhou postranní zbrani a jak taková zbraň všechna jich jména mají, kters^ch všechny já, vypovědíti nemohu. Kteří takové při sobě mají, ti ať takovou odloží a ji do opatrnosti dají a sebe před škodou vystříhají. Chci vás ostříhané míti.«

Jak šenk neb pocta od staršího tovaryše přednesena býti má. »Prosím za dobré tovaryšstvo ...« Za třetí máte poděkovati celému bratrstvu. A kdyby se přitrefilo, že by z našeho pořádku do vašeho přivandroval, byť byl starší neb mladší, nechť jest v Moravě, v Čechách, v Slezsku, ve Vlaších, v Uhříeh, v lese neb na svobodné silnici, že věděti nelze, kdeby a kam dobrého bratra k druhému cesta vedla, budete-li na penězích míti, máte jemu trunk piva nebo vína zaplatiti. Jestli byste při penězích nebyli, máte jemu trunk čerstvé vody přednésti a jemu spravedlivou cestu ukázati, tak, aby ten dobrý bratr na ty místa a města přijíti mohl, kam oumysl jeho jej vede, tak aby počestnej řád barehánovský, trýbovský, čajkovský, mezulánovský a tkalcovský tím lepej zveleben a ne zlehčen byl.

Kterak šenkovní zase poděkuje:... A kdyby se přihodilo, aby jeden z nás od vašeho pořádku do našeho přivandroval a by třebas bylo v Holandru, v Polsku, v TJhřích, v Pumřích (Po-mořansku), v Míšensku na cestě, na vodě, v kamení, na flastře neb na jednom vysokém kopci anebo v hluboké dolině, neb na jednom pěkným malovaným zámku, nebo na jedné svobodné silnici, kdežto věděti nelze a nemůže, kde by Pán Bůh jednoho bratra k druhému připojiti ráčil...

(Vyňato z »vinšů a oznámení« mladšího cechu tkalcovského v České Třebové, ze 17. století.)

»Při okazování řemesla takto se (nový mistr) zachovati má: Škorně příční hovězí s fałdem a tslecí boty bez faldův, pun-čuch hovězí a telecí střeví žensky slušně udělati má.«

(Vyňato z artikulí řemesla ševcovského v Č. Třebové, daných od Adama Staršího Hrzána z Harasova na zámku Lanškroune 1590.)