str. 317
vhodnou báseň, národní hry se zpěvy, přednes jedno i vícehlasých harmon. národních písní školní a studující mládeží, zpěváckými spolky a konečně společný jednohlasý zpěv všech účinkujících a přítomného obecenstva řízením spolkového sbormistra. Zpěvácké spolky budou o slavnosti rozdávati Pěveckou obcí vydané letáky propagující národní písně, s výzvou ke vstupu do zpěváckých spolků. První den národních písní bude výjimečně letos na podzim ve spojení s oslavou tisíciletí českého státu. — Proč na podzim? Proč ne v květnu a na podzim při oslavě svatováclavské znova? Ku podobnému dni přece není třeba příprav. Jako autor »Bibliografického přehledu národních písní«, vydaného od České akademie, jako pořadatel na 500 dudáckých besed, Hrátek a přástek, vím ze zkušenosti, jak nadšeně působila národní píseň a dudy za Světové války. Jen ne zbytečné dlouhé přípravy a odklady! Jednu neděli si zazpívati národní písně?! To je málo. Více může dokázati škola a rodina. Jedna neděle nestačí! To vzbuzuje nedůvěru v záslužný jinak podnik a vlasteneckou výzvu. Ostatně Český Lid podal již tolik istudií a návrhů na oživení národní písně, žs bylo povinností toho všeho si všimnouti. Č. Zíbrt.
Československo v písni, slově a tanci. (Tschechoslowakei in Lied und Wort und Tanz.) K šíření známosti oaského umění a kultury ve Vídni pořádán byl pod uvedeným názvem 15. prosince 1928 v místnostech »Kulturbundu« v mramorovém sále paláce arcivévody Štěpána péčí Mezinárodní ženské ligy pro mír a svobodu (Internationale Frauenliga für Frieden und Freiheit) koncert, který měl skvělý průběh. Před vybraným obecenstvem povětšině německým, které do posledního místečka naplnilo sál, předvedeny ukázky z československé hudby, národní písně, písemnictví a tanců. Rud. Janovský.
Mezinárodní výstava tance a hudby konati se bude v červnu 1929 v Paříži pod protektorátem francouzského ministra školství. Výstavy zúčastní se i Československo.
Rud. Janovský.
75. narozeniny Lucie Bakešpvé. O vánocích 1928 slavila 75. narozeniny v plné duševní i tělesné svěžesti vynikající pracovnice brněnská a národopisná spisovatelka paní Lucie 13a-kešová, dcera zakladatele Vlasteneckého musejního spolku v Olomouci Dra J. Wankla, sestra kustódky Národopisného musea čsl. v Praze paní Vlasty Havelkové, jakož i zemřelé kustódky národopisného oddělení Zemského musea v Brně slečny Madlenky Wanklové. Sbírala národní písně moravské, zejména pro Leoše Janáčka, pozorovala lidové zvyky a zachytila moravskou slavnost Královniček. Národopisnými články přispívala do Časopisu Matice Moravské, do brněnského Obzoru VI.
|
|
