se k tomu duchu musí dostat a zarazit mu dech. Báli se však, že by je při tom mohl onen duch strhnouti do záhuby.

Konečně připadli na myšlenku vypustiti vodu. K tomu však musili míti dovolení, neb rybník byl pruský. I vyslána byla k panu správci deputace, by ho žádala, by budislavskýru dovolil vypustiti rybník. Vrátili se však s nepořízenou, správce přání jejich nevyhověl. Jejich naděje byla tedy zmařena.

Za nějaký čas dostal se k nim nový správec, který zaváděl různé novoty a dal také onen rybník vypustit a proměnit v luka. Budislavští se radovali, ale ne na dlouho. Bouřky stihaly krajinu, jejich dál a dál, a před každou bouřkou viděti bylo nad jámou uprostřed bývalého rybníka vznášeti se malý obláček.

Budislavští byli z toho všeho mrzuti a smutni. Sešli se a rokovali, co by měli dělat. Po dlouhém rozhovoru usnesli se jednomyslně na tom, že beze všeho dovolení v noci onu jámu, kteráž jest pro ně zdrojem všeho' zla, ucpou a zatlukou, aby se onen zlý duch tam zadusil. Co usneseno, také vykonáno.

V noci vozili budislavští d překot k jámě kamení, koly, klády atd. Také ženy chtěly míti na této práci zásluhu, proto dávaly a nosily tam plátno a koudel, aby ona jámu tím lépe byla ucpána. Ohromné množství kamenů a dříví svezli k rybníku. Potom dali se do práce.

Na jámu naváženo bylo kamení, klády, koly zatloukali do ní, mezi klády sypali hlínu a drobné kamení, otvory zadělávali a ucpávali zase koudelí a plátnem, Když se vším byli hotovi, přesvědčeni jsouce o tom, že pára z jámy nemá už žádného východu, vraceli se zase všichni spokojeně domů do vesnice.

Zdali to přece jim pomohlo, nevím. Musím však říci, že bývalý budislavský rybník až doposud má zvláštní moc. Doposud si ho všímají lidé a říkají: Je-li celá obloha zatažena mraky, ale nad Budislaví jest jasno, nebude pršet.

Ryby v zimním sezení. Aby se ryby zdvihly, neb ze svého zimního sezení hnuly, pod led rozptýlily, jesti potřeby, do prohlubní, z ledu rybám prosekaných, mrtvou kočku, nebo jakoukoli mrcliovinu smrdutou vhoditi; tedy se ryby hnou.