Zdvihnuté ryby opět v jich sezení na spět přivésti a usaditi. Nandá se do hrnku hrachu syrového; ten hrnek se na-potom vetchým šatem pováže, a aby voda do vnitř vniknouti mohla, nadělá se ještě v ouvazku malých dírek; by však hrnek se zase ve vodě nepřekotil, uváže se k němu s obojí strany kámen, a tak váhou opatřen, vpustí se polehounce v hlubeů, nad sezením rybím prosekanou, tak aby ouvazkem nahoru, dnem pak na blátě stál; načež ryby rozptýlené se opět k hrnku shromáždí a v sezení poznovu ustanoví.

Den »obrácení sv. Pavla na víru«. Bude-li na den obrácení sv. Pavla vítr váti, budou na vojnu bráti. Od které strany na ten den vítr věje, od té strany přijdou kupci na obilí, a v té straně obilí nejvíce platí. Pakli na ten den bude mlha po vrších, budou mříti páni; bude-li na dolinách, umírati budou těhotné ženy; bude-li ale vůbec, tedy umírati bude lid bez rozdílu stavu i stáří (dne 15. února).

O dobytku hovězím, zvlášf o kravách. 1. Když se kráva po otelení ponejprv dojí, dá se krejcar do dĺžky, na ten krejcar se kráva vydojí, napotom mléko sleje, a ten krejcar se obětuje na světlo v chrámu Páně, proto, aby ji žádný neočaroval, a na dojení nezkazil.

2. Když má se dobytek z jara ponejprv na pastvu hnáti, dá se vejce pod práh u chléva, dobytek přes to vejce přežene se, to vejce uvaří a oloupe se, dá se na pastvině do jamky, aby se dobytek nerozlézal.

3. Jest-li uhranuté dobytče, svleče se košile přes hlavu s těla, a tou košilí po třikráte se dobytče otírá, a sice: uhra-nuté-li od zadu, tedy od zadu potírá se; pakli od předu, od předu stírání začíti se má.

4. Proti uhranutí vezme se k otírání kožka chramostejlova, pazourkem chramostejlovým se v očích dobytčete vytře, tou kožkou se hovado asi třikrát celé otře, a uhranutí přestane.

O setí pšenice, o tak nazvané -»přesevačce«. Pšenice přese-vačka stane prý se na den sv. Matěje; což se na tento způsob stává: seje-li se pšenice »ozimka« na ten den dopoledne, ostane napotom. ozimní pšenicí; seje-li se ale na ten den odpoledne, stane se z ní tak nazvaná »přesevačka«, která pak střídavě se seje, totiž: jednou se seje na zimu, a jest »ozimní«, a druhý rok se seje z jara, a jest »Jarkou«.

O snětivé pšenici. 1. Aby pšenice »snětivá« nebo »smetivá« nebyla, síti se má za jednoho světla, t. j. má se síti na nov měsíce; protože měsíc na nov své světlo s večera rozlívá, a pak na den zachází, kdežto na proti, na. schod měsíce, měsíc ještě z rána se sluncem zároveň svítí a tudy se stávají dvě světla, pročež jen při slunečním světle síti se má.