Předchozí 0339 Následující
str. 336

"2. Když pšenice již skutečně smetivá jest, aby opět smeť ztratila, má ten, kdo ji smetivou ponejprve spatří, tři smetivé klasy ústy utrhnouti, tyto klasy v cestě pod kámen položiti, kamenem opět přikrýti, na pšenici se neohlížeti, při tom nic nemluviti, domů jíti, tedy se smeť ztratí.

O drůbeži domácí. Když vylíhnutá housátka sesazovati se mají, ostříhá se jim každému částečka chmýření s ocásků, vezme se divizna (bylina), ustřihne se každému domácímu několik vlasů s hlavy, seřízne se tříštička s domovního prahu, anebo také uřízne se trochet provázku nebo řemínku u síně ode dveří, vezme se kousek hadí kůže (který byl před sv. Jiřím zabit), tyto' všecky věci se v hromadu smíchají, na uhlí na střepu neb pokličce položí, housata na řešeto dají se, šatem přikryjí a tím. podkouří. Tento obřad jesti proti uhranutí. Pak takto podkouřené z řešeta se vyndají, nožičky ve studené vodě namáčejí, zobáčky zaječím sádlem maží, aby křeče nedostaly; konečně se jim naleje hnojné vody na škváru kovářskou a prou-tečky červené vrby, což v nádobě již připravené býti musí, k nápoji.

Aby člověk velmi silný byl. Když se dítě narodí, pozore váti dlužno, pakli na svět z lůna matčinu tak nazvanou »ko-šilku« aneb jinak »lůžko« přineslo, ve kterém obaleno, naroditi se musí; toto lůžko má se s naroizeněte sejmouti, a v cumlíček svaliti, dítku, pokud ještě do první koupele nepřišlo, pod levé pážíěko zašíti, dítku ale toto povždy, i když sroste, tajemstvím zůstati má; nápotom dítko, jakož z něj zrostlý člověk, má prý nadpřirozeně silný býti, ani ostrý nástroj, anebo sekaná rána nemá jemu uškoditi. Nežli dítě přijde do první koupele, necítí prý bolest, tímto obřadem činěnou.

Blechy z domu svého vystehovat a jinému poslat. Velký pátek před slunce východem vyjde osoba z domu, z kterého se mají blechy vysiati a přistoupí k oknu a ptá se: »Jsou vaše černé doma?« Načež jí ve světnici jiná osoba odpoví: »Nejsou.« Opět se první ptá: »Kam šly?« Dá se jí opět odpověď: »Šly k tomu aneb onomu,« a pojmenuje se jméno a místo toho, komu zasiati se mají. A tak se tedy blechy z jednoho místa na druhé odesílají.

Myslivecké kousky. 1. Když ponejprve motýla uhlídáš, chyť jej a uschovej, ten pupíček z něj vlož do ručnice pod švan-šroubem, žádný tu zbraň nepokazí.

2. Aby po ráně vše ležet ostalo, vezmi ocet a moč mládencovu, svař to v hromadě, páře nedej vyjít; když to schladne, vlí do flinty a nech opět dole cintlochem vytéci, pak střel, vše po ráně ostane.

3. Vezmi pravé oko od vlka, nos při sobě pod pravou páží


Předchozí   Následující