ho šlahl proutkem,30) on oslábl a Janek nm hlavu sťal.40) Šel do stáje,") a oblekl se do těch šatů, sedl na koně a jel.

Juž zase takový průvod šel42) s princeskou. Janek, když přijel k díře, zvolal:43) »Praku, vylez! Draku, hýbej se!« Drak odpověděl: »Ještě není Oas; až zítra o jedenácté hodině!«46) Janek šel zas a pověděl46) to královi, aby se vrátil, drak že se nechce hýbať. On47) se vrátil zas do stáje,48) svlékl šaty, dal koně do stáje,46) šel ale zas za černým. Černý se ho ptal: »Jak jsi50) to tam vypravil?« On mu řekl:51) »Drak se nechce hýbať až zítra o jedenácté hodině.52) Černý zas mu pravil:53) »Zítra sem zas přižeň, já tě tady budu čekat.«

Janek zas tam54) přihnal, a černý mu pravil:55) »Včil půjdeš tam a tam, bude tam zase sanať, a zas k tobě pohrabe se a ty po ní šlahneš56) tím proutkem. Ona zeslábne, a ty jí hlavu setneš. Tam bude stáj57) a v ní vraný kůň a červené šaty. Ty šaty58) na sebe oblečeš, na koně sedneš59) a pojedeš.« Janek se sebral00) a šel. Přijeda k té boudě,61) otevřel vrata a sanať se k němu hrnula. On po ní šlahl proutkem,62) a mečem jí hlavu sťal; oblekl šaty, sedl na koně a jel. Zas takový průvod s princeskou ubíral se63) a veliký smutek o ni byl. Janek přijel k díře a volal:04) »Draku, vylez!« Drak vylézal, a skála se při tom lámala.65) Drak měl devět hlav. Janek mu začal hlavy stínat.60) Jak mu jednu sťal, zas mu jiná vyrůstla.67) Pořád stínal a pořád mu jich více a více rostlo.68) Juž umdléval. Kůň začal draka dupat zadníma nohama. Janek juž byl celý rozšvitián, a spadl s koně, do půli byl v jedu a omdlel. Drak zdechl.69) Když lidé viděli, co se s ním děje, šli,70) vzali ho a dali jej princesce na klín. Na tom klíně byl dlouho jako mrtvý.71) Když ale k sobe přišel, princeska dala mu svůj prsten, na němž bylo jméno její vyryto a řekla mu: »Můžeš si mě vzít za manželku.« Janek jí pravil: »Vezmu si tě, ale napřed ještě ke svým rodičům půjdu.«72) Princeska mu pravila: »Můžeš jít.«73)

Janek74) předně šel za svými ovcemi a za tím černým. Černý věděl již, co se s ním dílo. U krále byly veliké radovánky a hudby,75) ale také byl veliký strach o toho vysvoboditele.

Janek když přihnal domů, prosil pána, u něhož sloužil, aby směl sobě na citeru několik krejcarů vyhrát'. Pán mu řekl: »Můžeš!«76)

Milý Janek sebral se a šel. Při jda k tomu královi, začal hrát, až přehrával všecky hudebníky.77) Král k němu přišel a pravil:78) »Co za ten kousek chceš?« Janek odpověděl:79) »Nic, jeiiom se chci napít z koflíku, z kterého pije princeska.«80) On mu pravil: »Můžeš.«81) Janek šel, sedl si k princesce a z jejího koflíku82) se napil. Při tom. prsten73) sňal s prstu a dal ho do koflíku. Sluha šel nalévat víno a pravil:84) »Co to má být, že