deme-li živi, zde sejdeme se.« Pravil starší bratr k mladšímu: »Dej sobě dobrý pozor, bude-li ten nůž, když sem k němu přijdeš, zakrvácen, tak já budu nebožtík, a přijdu-li sem já, budu vědět, že ty jsi nebožtík.« Pak sobě přáli štěstí a rozešli se. Mladší bratr šel k východu a starší k západu.20)

Staršímu se vedlo hned na prvotě zle, veliký hlad ho ujal21) a on nemohl z těch hor na žádnou vesnici vyjít. Plakal převelice,22) ale předci ho Bůh neopustil. Sedl sobě na pařez a sobě23) rozvažoval, co a jak bude činit. V tom naříkání přišel k němu nějaký v těch horách zdržující se člověk a ptal se ho, proč pláče, a kde se tam vzal1? On mu odpověděl: »Pán Bůh mne potrestal, já jsem nechtěl dokonale poslouchat svých rodičů.« Pak24) mu všechno vypravoval, jak se to s nima přihodilo. Řekl mu ten člověk: »Milý příteli, ani s těchto- hor ven nevyjdeš.« Pak mu dal pušku25) a pravil: »Jdi, a zastřel sobě někde zvíře.« Dal mu také tři malé psíky a pravil:26) »Kdyžby se s tebou někdy zle dělo, oni budou tvou ochranou.«

Nějaký čas ten starší bratr v těch27) horách bydlel. Jednou se mu přihodilo, když seděl u ohně a pekl sobě zajíce, že přišla k němu stará babička a řekla jemu: »Dobrý mládenče, buď tak dobrý a dovol mně se chvilku zehřít.« On jí řekl:28) »Žehrejte se.« Ona vydělala z kapsy žábu a vhodila ji sobě do1 ohně péct. Když se maso oboum dvoum peklo, ona29) mu pravila: »Mládenče,30) vaša žába, můj zajíc;« byla by ráda to maso zaměnila.31) On jí ale řekl: »Co to, babo, povídáš?« Ona odpověděla: »Mládenče, chtěla jsem říci, že se vám to maso pěkně peče.«32) On jí řekl: »Peče, babo!« Baba pravila: »Ale, mládenče.33) kdybyste vy viděl, jak já se těch vašich psíčků bojím!« On jí řekl: »Nebej se, babo, oni tobě nic neudělají.« Baba řekla: »Mládenče,34) vemte vy ten proutek a šoustněte těch psíčků.« On řekl: »Neboj se, babo, vždyť oni tobě nic neudělají.«35) Baba řekla: »Mládenče,36) vaše žába, můj zajíc.« On zas povídá: »Ale co to, babo, povídáš!« Baba zas: »Mládenče, že se vám to maso pěkně peče.« On pravil: »Peče, babo!« Baba pravila: »Ale to je mně zima.« On pravil: »Když je ti zima, babo, zehřej se!« Baba pravila: »Já bych ráda k ohni blíž přistoupla, ale bojím se těch psíčků tuze.«38) Vzala proutek se země, podala mu ho a prosila jej, aby těch psíčků šoustl, že ona je nejistá u toho ohně se zhřívat. On ji poslechl, vzal proutek, švihl každého psíčka a oni skamenatili. Na to. baba chmatla chlapa39) a roztrhala ho.

Kdvž přišel ten čas, jak sobě bratři řekli, mladší bratříček navracoval40) k tomu dubu. Pŕijda k dubu viděl, že je s jeho bratříčkem zle; viděl nůž pokrvácený. Želel velice svého bratříčka, že se byli kdy rozešli.