Blížilo se k večeru. Měl také tři psíčky. Chodil po tom lese, našel tam spalisko41 a řekl: »Zastřelím sobě zajíce, udělám si oheň, a budu42) zde na noc.« Viděl u toho spaliska krev. U toho ohně se to všechno s ním tak dělo, jak s nebožtíkem bratříčkem. Přišla k němu zas ta stará baba, a pravila, jak je jí zima. On jí řekl:43) »Když je ti, babo, zima, zehřej se!« Baba vytáhla z kapsy svou pečínku,44) chtěla ji zaměniti43) s tou jeho, a povídala mu: »Mládeneckú,46) vaša žába, můj zajíc.« On jí pravil:47) »Co to, babo, povídáš?« Baba pravila: »Mládeneckú,43) že se vám. to maso pěkně peče; ale prosím vás, šoustněte těch svých psíčků.«40) Když viděl, že baba na něj dotírá, napadlo mu, zdaliž ona nezahubila jeho bratříčka. Psíčei jí nic neudělali a ona pořád na něj dotírá. Vzal prut a chtěl své psíčky šoustnout, ale šoiistl kámen, a z toho kamena skočil psík. Šoustl druhého50) a skočil zas pes. Šoustl třetího a zas skočil pes. Hned mu napadlo1, nejsou-li to psi jeho bratříčka. Všem psům poručil, aby chytli babu a ji drželi, až mu31) přivede jeho bratříčka. Baba hned běžela, a bratříčka přinesla, pěkně složila, namastila, a bratříček vstal a byl zdráv. Včil52) pravil těm psíěkům: »Chyťte babu, a na kusy roztrhejte ji, tak jak ona lidi trhala.« Bratři53) se spolem sebrali a šli z lesa ven.

Přišli do- jednoho města, a to bylo celé obtaženo černým damaškem. Ptali se: »Co zde54) slyšet nového? Co to vyznamenává, že město55) v takovém smutku jesť?« Oni jim povídali, že tam mají56) velice zle. »Máme zde draka,57) a to město že je od něho velice drancováno. Včil přišlo58) na královu prineesku.« Mladší5") bratr se tomu zasmál a pravil: »Tu je lehká60) pomoc.« Hned se ta jeho řeč61) donesla královi, žeby se našel pomocník jeho princesně. Král si jej dal62) předvolati a pravil jemu: »Příteli milý, co o tobě slyším? Ty že by's byl pomocníkem od toho zvířete?«63) On mu odpověděl: »Chci se vynasnažit!«64) Král jemu řekl: »Splníš-li to,65) já tobě svou. dceru za manželku dám.«

Pocestný poručil66) vo