si.«13) Dal mu jeho řeznický nůž a řeznického psa, a syn s rodiči14) se rozloučil a s Pánem Bohem odcházel.15)

Přišel do vysokých hor, a tam18) nic neviděl, jen co se na nebeské obloze svítilo. Padl na jednoho loupežníka, který se ho ptal: »Nebojíš-li se přes17) hory chodit?« Řeznický18) pravil: »Mam při sobě řeznického psa, a ten že se19) nebojí ani devíti chlapů.« Ale loupežník20) mu odpověděl: »Ty se tedy na psa spoléháš1?«21) Vytáhl pistolu, bác do něho, a nebylo ho;22) pes se mu přeškobrtl. »Včil mi23) dáš na špalek po každé jeden prst sekať, a konec tvého živobytí bude.« Řeznický24) sobě pomyslil: »Bože můj nade všecko nejmilejší,25) že jsem rodičů poslechnout nechtěl; nyní mám za mladého věku svého se světa26) sejíť.« Pak k loupežníkovi27) pravil: »Kde pak ti své prsty28) mám dáť?« Vytáhl svůj řeznický nůž, a vrazil ho zbůjníkovi29) do srdce.

Pak ale šel dále. Tam v chaloupce bydlel poustevník; na toho30) se tloukl, aby mu přelezení dal. »Přelezení ti31) mohu dáť, ale žádnou večeři ti nemohu dáť; u mne32) nenajdeš, než jenom samé plané hrušky; těch se můžeš na jísť; a mám tady dobrou vodu, té33) se můžeš napíť.«

Když34) se najedl a napil, rozmlouvali spolu.35) »Káno, když ode mne30) půjdeš, dám ti píštělku a dvanáct psů; na tu pí-šiělku když zapískneš, všecko37) na tvůj rozkaz musí se díti. Ale nezastavuj se na žádné blízké hospodě.«38) Se stařečkem se rozloučil, a s Pánem Bohem odcházel.39) Ale na stařečkova slova zapomněl40) a stavil se na blízké hospodě. Poručil si jísť a píť. Když41) se napil a najedl, hospodský ho povodil po dvanácti pokojích, a v každém42) tom pokoji jednoho psa mu zavřel; pak jej zavedl do tmavého sklípku, a tam na něj sekeru zabrušoval a promluvil k němu: »Zpovídej se;43) dnes konec tvého živobytí bude.« Řeznický44) sobě pomyslil: »Stařečkova slova jsem nezachoval, proto v krátkém mladém věku svém mám se světa sejíť.«45) Vzpomněl si,46) že má píštělku v kapse,47) a promluvil k hospodskému: »Pro Boha vás. prosím, než mě zabijete, dovolte mně na tuto píštělku si zapískať. Měl jsem takový obyčej; chodil jsem s hadry.« — »Zapískej si; však48) budeš pískať hned.«

Jak49) si zapiski, psi k němu hned rychle50) přiletěli. »Co pán chce, co pán poroučí?« »Já vám poroučím, toho hospodského na cucky roztrhejte.« Hned51)ho roztrhali. Pak52) šel za hospodskou na vrch, řekl jí, co se stalo muži, ať se stane jí také. Psi byli s ní hned hotovi.53)

Pak šel dále do jedné zbůjnické54) chaloupky. Tam se jich scházívalo55) čtyři a dvacet. Děvečka pro ně chystala jísť a promluvila56) k němu: »Můj mládenče, jak pak ty jsi sem za-