str. 383
také aby příště nehledal nikdo v písni podle začátečních slov bůhví jakou zvláštnost a »staročeskou památku«. Je to obyčejná prosa (smrt »láme oči«). Zmínky o lásce jsou ohlasem přesládlých milostných skladeb za doby probuzenské, bez, hodnoty vnitřní, bez formy pravých nejen národních, ale vůbec ani ne znárodnělých písní. — Kratochvilná píseň mládencům a pannám. V Jindřichově Hrsdci, 1852, 1. Proč's mne, Bože, na svět stvořil, ode všech jsem opuštěn, kdybych se byl nenarodil, země z matky nepošel. 2. Ptáče, ovce, jiné zvíře, sám's, .Bože, sobě oblíbil, ošatiľs ho v jeho míře, mně's nahého vyhodil. 3. Proč ta zem stromek zrodila, když on z jara nekvete, proč mne matka na svět zplodila, když nemám nic na světě. 4. Proč's mne, Bože, na svět stvořil, nežádal jsem žádného, nahý jsem přišel, nahý půjdu, první jest pláč každého. 5. Za mou bídu, velkou nouzi, všecky ty následky jsou, že za naší velkou bídu po smrti nás k peklu zvou. 6. O vy oči zamodralé, přinášíte bolest mně, proč vás více nemůžu vidět, co jsem v srdci vážil mně. 7. První láska jest nejlepší, druhá jak oheň pálí, o jak šťastný jest mládenec, který o- lásce nic neví. 8. Má dívenko, vzpomeň na mne, až mně smrt oči zláme, na hrobek vsaď mně kytičku, to nezapomeň na mne. 9. Měj se dobře, krásná země, země, rajská zahrado, můj otec odpočívá v Moškavě, měj se dobře, Moškavo. Konec. Č. Zíbrt.
Co značí fabioní K témuž, jinde již učiněnému dotazu (»Časopis společnosti přátel starožitností českých,« III. 94), dostalo se mi následujících sdělení, které tuto s díkem podávám: 1. Fabion (jinak také fabian) jest jedna % římsových okras na domě (architrák, kordon, fabion atd.) a naznačuje střední římsu, oddělující přízemek od patra. Podobně jmenuje se i nástroj, k tomuto provedení potřebný. 2. Fabion jest také lidové rčení, totiž naznačení hladu. Kdosi řekne: »Mám fabiona,« druhý jemu odpoví: »Kup si Šebestiána.« Libeň. Stan. šl. Zderadiěka. Na Smíchovsku rčením: »Ten měl fabiana«, vyrozumívá se buď že dotyčný měl velký hlad, nebo bídu. Čerpáno jak z Ořecha, tak z Číčovic. (Číčovice) Josef Cyterák.
Josef Wildt.
Směs.
Chodové v Americe. Krajané z Domažlic, z Chodska založili v Americe Řád Chodové. Vzpomínali na chodskou domovinu, chodili v chodských krojích, zpívali chodské písně, tancovali chodské tance, pěstovali zvyky, obřady a slavnosti chodské. Poučuje o tom Pamětní list, vydaný tiskem ku oslavě 25-letého jubilea &ádu Chodové číslo 58, 1897 až 1922, konané
|
