Předchozí 0008 Následující
str. 5

mrtvou u dveří, přibitou za vlasy. Tělo prý si musilo pro duši přijít. Hned ji vzkřísili, hezky ošetřili a domů odnesli. O tom, co se stalo, ani slovem nezavadili, a ona taky ničeho netušila.

Je prý nejlépe duši takovou nechat s pokojem. A je k podivu, že lid náš některá pravidla a zákony, jež si pouze vlastním citem ukládá, tak úzkostlivě a všeobecně zachovává. Je to jedním z ušlechtilých a význačných rysů ryzé jeho povahy.

Na kováře více můra nepřišla a on za svéha živobytí o tom nikdy ani nepromluvil. I kovářka, ač měla hubu dobře proříznutou, dovedla o těch věcech 'držet jazyk za zuby a vždycky jenom ke všemu zvědavému vyptávání propověděla: »Milá kmotra, na světě se dějou věci přepodivné. A kdyby si člověk hlavy pro to nevím jak nalámal, přece z toho myšlení nezmoudří. Je to, kmotra, nad náš rozum.*-------

Zachoval jsem úmyslně ráz babiččina vypravování, aby mi některé detaily jeho pod péreni neunikly, a také poněkud i způsob její mluvy v jednotlivých výrazech, a vázání vět, jež považuji za čistě lidové, aneb alespoň místně rázovité.

Vše, co tu napsáno^ uváděla babička jako* věrohodná fakta a nedala si nikterak vysvětliti domnělé šustění, sténání atd. jako příznaky fantasie člověka stíženého* horečkou a nepřipustila nikdy vyložení těch zjevů cestou přirozenou, tedy skutečným šuměním v uších, bolesti v prsou a hlavě u těla buď poněkud onemocnělého, buď ve dne příliš se upracovavšího, aneb jinak rozrušeného.

A podotkl-li jsem cos o báchorkách aneb o případech vyprávěných, však ani jediným skutečným svědectvím nedoložených, odbyla mne vždycky filosofickou větou všeho svého vypravování, že »ti mladí už ničemu nevěří.«

A na našem venkově po celém okolí, jak daleko mi bylo kdy přístupno, věří pevně a nevyvratně mladí i staří lidé vesměs v existenci a n.adsmyslnou podstatu můry, jak právě jsem se pokusil ji vylíčiti.

Čeněk Zíbrt:

Vavřinec Švéda, sběratel moravských pohádek r. 1851—1858.

Otiskuji další pohádky sebrané od Vavřince Švédy, přizpůsobené slohem i obsahem B. M. Kuldou. V poznámkách naznačuji, čím liší se původní Švédův rukopis od upraveného textu Kuldova. O tom, jak se podstatně odchyluje původní výpravo-


Předchozí   Následující