3. Já mu dám kožuch, ten můj drahý; ty mu nes obuv, když je nahý, toho on nechce míti v křivích, nechce choditi, jest Bůh pravý: co mu tedy vezmeme, když tam k němu půjdeme; já vás k němu povedu a vemu pláste medu a já mu dám plášti na koledu.

4. Ondro ty vezmi másla fašku, pěkná jehnatko, vezmi Macku, mléka také flaštičku, aby měl na kasičku, vezmi flašku: dám mu raděj smetany, nebo> to je pro pány, a já sem dosti v strachu, nemám jen špetku hrachu, však ti ho on jíst nebude, milý brachu.

5. Vezmi ty šutky (papušky), můj Janičku, a pokračujme pomaličku, nechtějme se meškati, pudem ho přivítati, dary dáti: jdi ty napřed Antoši, všaks osoba nejstarší, vítej nám narozený, chválíme tě na zemi, pochválen buď Ježíš Kristus mezi všemi. Amen.

@S@Jan Matoušek:

1. Před vánoci jeden tejden neminul ani jeden den, by nebylo shánění a do města běhání.

2. Všeho jsme si nakoupili, jabka, perník, slívy taky, copak sejra, tvarohu, povědět vám nemohu.

3. Na kvasnice zapomněli, v celejch horách jich neměli, přiběhla k nám nevěsta, abych běžel do města.

4. Já na sebe putnu popad, před okny na ledě upad, co jsem bolesti zkusil, přece jsem jíti musil.

5. Kvasnic jsem dosti nakoupil, na vejdělek jsem se těšil, kvasnice byly zmrzlý, koláče se srazily.

€. Tu se na mě všecky zběhli, košili mně roztrhali, já ubohý sirotek, byl jsem rád, že jsem útek.

7. Kdo poslouchá, ať zahledí, ať je chudý neb bohatý, žádnému neprominem, ať dá koláč se sejrem.