nimi hověl si pastýř, dohlížející na stádo oveček, nedaleko se pasoucích. ? městu vedla uzounká cesta a po ní kráčeli »da-

Josef Mařatka z Vysokého nad Jizerou, botař (obuvník), »starý táborita« v rázovitém kroji vysockém.

ráci«, jeden za druhým, jako vojsko. A každý něco nesl. Jeden chléb, jiný ovci, peřiny, cibuli, slepice (to p. Marii), plátno — a se vším tím pospíchali ? jeslím. Při hlavní silnici stály