Předchozí 0121 Následující
str. 118


2. Kdo syý dítky miluje, vede je k dobrému, posílá je do školy, a je učí k tomu.

3. Nejprve Boha znáti, svýho Stvořitele, pak Syna jedinýho, svýho Spasitele.

4. Též i Ducha svatýho, co nás osvěcuje; šťastnej dobrej den, páni, náš kantor vinčuje.

Nyní poskočil si nejmenší z kolędniku po světnici a deklamoval: Já maličkej žáček, zpívám jako ptáček, mám za tři sta kabátek, koukám se k vám do vrátek.

Druhý na to: Já sem starej profous, něco bych hned zakous, třeba kousek pečeně, a líhávám na seně. Dyš sem šel vokolo Brna, výběh na mně houf slepic, já se na ně rozsápal, do pytle je pochňapal.

Třetí přeběhl světnici a říkal: Já sem malej jurista, mám kalhotky za tři sta, pověsím je na kolík, nestójejí za troník. Hospodyně dala služce dárky do nůše, které obyčejně byly: hrách, kroupy, krupky, mouka, křížaly a j.

Za dárky děkovali všichni hoši-koledníci takto:



a Boha chválí.

Nato po křesťanském pozdravu odcházeli do sousedních stavení a když tak všecka stavení obešli, vrátili se do školy, kde dostali část koledy.

Redakce Českého Lidu žádá za zasílání jkiých variantů písniček a říkánek řehořských.


Předchozí   Následující