Předchozí 0222 Následující
str. 219

9. On když obojek na krku míval, tenkrát byl vlkem, dobytek brával, domů si ho nosil, by ho v tom žena neprozradila, o to vždycky prosil.

10. Přes čtyry léta to provozoval, masa v pastoušce v hojnosti míval, nescházelo mu nic, myslil s čárama svýma a kouzlem, bráti dobytka víc.

11. Jednou se kráva mu otelila, pěkné telátko červené měla, za čtyry neděle přišel řeznický tovaryš, je-li jaké tele.

12. Pastýř mu řekl, hodné tele mám, ale já ho snad ještě neprodám, přišel rychtář ? tomu, co pak si na ňom chcete pn-chovat, dopřejte ho jemu.

13. Hned před rychtářem tele smluvili, řezník ha koupil ? litkup pili, on si ho ved domu, jaké šelmovství v pastýři vězí, nenadal se tomu.

14. On když to tele veď skrze houští, přivázal si ho ? jednomu roští, pastýř s obojkem, jakožto vlkem vzal zase tele mu.

15. Tovaryš ? mistru domů se vrátil, »koupil sem tele, však sem ho ztratil, vzal mi ho vlk v lese«, mistr se na to slovo rozlobil, až se zlostí třese.

16. Ty jsi tam zrádce propil peníze, nesmím tě do vsi poslati více, cn. se zaklel jemu, rychtář byl při tom, když jsem ho koupil, pojď, pane, se mnou ? němu.

17. Mistr do té vsi hned s ním pospíchal a šel ? rychtáři na to se ho ptal, pak do pastoušky šli, děvčátko malé, půl sedma léta, samotné tam našli.

18. Řezník ? děvčátku řekl: »Kde máš tátu, že's sama doma, anebo matku, mají-li co prodat.« My máme tele, je támhle v chlévě, já vám ho nesmím dát.

19. Včera ho táta jednomu prodal, když ho vedl, odtud zase mu ho vzal; oni do chlíva šli, to tele, který tovaryš koupil, zase v chlévě našli.

20. Eekli ? děvčátku: Jak pak mu vzali On se tatíček vlkem udělal, neb on obojek má, když ho dá na krk, je z něho hned vlk, o""ce nám nosívá.

21. Ěezník jí honem groš do ruky dá, koukni, panenko, jestli tu kde má ten obojek táta? Jsou-li tu klíče jenom od truhly, přinesu ho ráda.

22. Děvče s radostí do komory šlo, obojek z trahly hned jiríi přineslo; oni ho pryč vzali ? ? rychtářovi do jeho bytu hned s ním pospíchali.

23. Tam vespolek s ním špásovali, jeden druhého jsou pobízeli, aby ho na krk dal. Naposled řezník, maje smích z toho, sám to jest udělal.

24. Dal ten obojek ze špásu na krk, v tom okamžení hned


Předchozí   Následující