byl z něho vlk, oknem vyskočil ven, kam jen on zaběh', žádný nevěděl; a. tak po dnešní den.

25. Rychtář své obce sousedy svolal, pastýře s právem hned ten večer vzal, dal do zámku dovést, tak o tom vlku v tom celém kraji jde veliká pověst.

26. Kdyby myslivec vlka uhlídal, že má obojek, aby ho nechal, by ho nestříleli, nýbrž jak můžou, by pozor dali, aby ho chytili.

27. Pastýř se přiznal, že ? spomožení tomu řezníku víc možná není, leiči by ho dostali, aby obojek pryč z jeho krku i zase odvundali.

28. Co ale pastýř za to mít bude, teprv to v známost všem lidem přijde, podle zasloužení jistě že musí na tom světě vzít dost bídné skončení.

Zpíval celou Josef Bousek, 701etý, bývalý sládek v Strakonicích, dne 22. srpna 1872 ve Zlonicích.

Poslyš, česká země, pozoruj to plémě: ta rota brandenburska mašíruje ven z Prajzka, přes osmdesát tisíc táhne jich, jinde eště víc.

Ponejprv pak Lipsko, protože je blízko, osadil silnoui zbraní některé lipské paní, pěkně ho vítaly, štěstí mu vinšovaly.

Od Lipska ? Drážďanům to byl strach Pražanům, tu jsou páni Prajzové, zpívali písně nové, »Fridrichus rex vivat!« Budeme ti zpívat.

Fridrichu, co děláš 1 Už skoro Slezsko máš, varuj se Kónig-šteinu, neb tam dostaneš ránu, že nebudeš moct víc trefit do tvého Berlínu.

Tu zanechal Sasko, sebral všecko vojsko, přes sto osmdesát tisíc neb těch táhlo jinde eště víc; — nešťastný Burguši, kam táhneš s tvou duší?

Táhne ? Bílé hoře — kdo má co y komore, ovce, krávy i voly, peníze i obilí, dobře to schovejte; je raubíř, to víte__

S Bílé hory v noci táhl s velkou mocí, zde pod Babou udělal most, tam si chtěl vylejt svou zlosl!, tu byla tajná rada, pokud naše armáda nesejde se s Daunem, že se chce bít ? Braunem. Prahu, že chce dostat, na tom že chce přestat.

Prubíroval štěstí; nechtělo mu kvésti; neb jeho pravé křídlo, jak náleží mu zřídlo, že za malou chvíli coufnulť jest na míli.