str. 230
chránila. ? půlnoční hodině brali se lesem, modlíce se. Udeřením půlnoční hodiny stal se takový šumot a hluk nepovědomý a hrozný, že oni popadše hocha, ustrašeni pádili domu. Hoch však ničeho neslyšel, nevěděl vůbec, proč do lesa jdou, co tam budou dělati, až později, když mu o tom vyprávěli, tomu srozuměl. V. Z. Hackenschmied.
Z lidové etymologie. Historickou studií p. Muškovou dověděli jsme se, kterak vzniklo epitheton »hloupá*: při jménu, města Přelouče, Nebude nemístno uvésti etymologickou pověst lidovou jména tohoto města, jak ji znám od p. Heřmana, koželuha a měšťana tamějšího. Za časů kněžny Libuše byly v okolí nynější Přelouče veliké bažiny a močály. Když vů-kolní obyvatelé dověděli se, že jejich milá kněžna tudy pojede, položili přes ně kmeny, třísky a pod., aby kněžna mohla dobře jeti. Když pak Libuše tudy jela, divila se praskání pod koly vozu a otázala se: »Přes co to jedeme?« Odpověděli jí: »Přes loučí.«. — Odtud jméno Přesloučí — Přeslouč — Přelouč. Jinak se vykládá: Kdosi přel se v těch místech o louč a z toho vzniklo jméno Přelouče. Josef Vinohradský.
Čeněk Zíbrt:
Literární rozhledy.
'V čís. 5. na str. 204. v Literárních rozhledech! Českého Lidu račte si opraviti dvě nemilé tiskové chyby: ředitel Slaměník působil ? Přerově (nikoliv Picrově), rukopisy pro Museum král. českého koupil kustos Ad. Patera (nikoli Palera).
Industriell ort and the museum. By Charles E. Richards. New York 1927, 8°, str. VI (1) + 102. Podává, přehled uměleckoprůmyslových museí v Evropě. Mezi nimi: Umělecko-průmys-lové museum obchodní a živnostenské komory v Praze, Ethnoi-grafické museum v Kinského zahradě, Národní museum, Mo-
|
