ceného1 mazance, aby prý se netoulala a, slepice aby hodně nesly. Hospodáři, zejména; ještě na některých místech na Bene-šovsku, ti nejstarší, schovají drobečky z mazance a na velikonoční pondělí zahrabou je v některém rohu pšeničného pole, aby pšenice nedostala sněť. Aby klasy v,šeho' obilí byly hodně bohaté, musí hospodář nebo hospodyně na. Hod boží velikonoční ukousnouti kus mazance a, pospíšiti na pole ho snísti. Podíváme se, jak podle staročeských knih, kuchařských pékávaly staročeské hospodyně velikonoční pečivo. Nejstarší rukopisná sbírka kuchařských receptů ze století 15. (v knihovně Národního musea, značka 28. G. 33. Staré tisky) doporučuje do velikonoční kuchyně: Chceš-li mieti čistý a kyprý mazanec velikonoční, vezmi sladkú smetanu a vstav ji ? uhlí, ať se zhřeje. Potom vezmi mouku bielú, vsy-piž, tam v tu smetanu, ať bude jako kaše. A potom vezmi vajce a vlí tam, coť se zdá, kvasnic, vrtiž lžicí (variant: bí lopatkii) za dobrú chvíli. A potom vezmi šafránu, hřebíčkóv, potom sejr vsyp strúhaný, tam s těmi vajci ,a klaď hned v těsto a za tepla to vsaď do peci. Staří pojmenovali podle převahy přísady sýrové druh velikonočního pečiva syrný koláč. Jan Kantor v Ku-chařství tištěném v polovici věku 16. podává podnes srozumitelný recept: Koláč syrnej ? veliké noci. Nastruz sejra mla-dýhoy nevelmi mastnýho, jednu čásť a druhou část starýho sejra, stro'uhanýho, nemastnýho, a hrst tlučených jáhel na prach. Sespi (sesyp) to v hromadu a směs spolu; vlíž tam vajec, co chceš a jak veliký kojjáč chceš míti; směs ta vejce se sejrem a nech to státi asi čtyry hodiny. Potom udělej těsto bochníkový s, kořením, nech h.o, ať doibře vykyne. A když dobře vyk5rne, chceš-K míti krutej (perný) a dobře syrnej, dejž do sejra tohoi těsta bochníkového třetí díl. Pakli chceš míti ne tak velmi syrnej, dej těsta boehníkového jednu stranu a sejra s vejci druhou stranu, i bude jako šedlský koláč a bude chutnej. A když těsto bochníkové skyne dobře, potom vzíti sejr s vejci, dáti to» vobý spolu shníisti dobře a nechť spolu kyne asi hodinu, bude čistý koláč vaječný.

Uvedené recepty opakují se doslova nebo s malými změnami v českých knihách kuchařských století 17. a 18. Teprve na sklonku věku 18. a od začátku 19. přibližují se recepty (na př. Pacovského, Hospodářské kuchařky a jiných) úpravě našich mazanců.