Kříž (+) Kristův spasiž nás!

Kříž (+) Kristův opatruj ná»!

Kříž (+) Kristův zastaň nás!

Ve jménu otce, i syna, i ducha svatého amen. Svatý, svatý, svatý, Pán Bůh zástupův, plná jsou nebesa i země velebnosti a slávy Tvé. Sláva (t) Bohu otci, synu (t) i duchu (t) svatému Ct) Amen.

Javorové koliečká a smrekové kríčky, poď ty dievča do há-jička dáme si hubičky.

Kto ma vezne za ženu, dobrý majetok mu dam, dve lyžičky, dve vidličky ešte z toho odpredám.

Zasiala som na doline lenu, dala by sa pomiluvať, ale nemam komu. Majster neni doma, tovariš je vi meste1, učeň tomu nerozumí, ten je hlúpi ešte.

Nebudem ja na peci spať, lebo sa tam trusi, nepôjdem ja za takého', čo ma velké fúzi!

Za našima humny, kapustičku sadia, ešte som malička, už sa pre mňa vadia. Za našima humny, slepá makovica ešte som malička, už som oddanica.

A vy páni muzikanti rada by vam platila, kapsa sa mi roz-driapala, peniaze som ztratila.

Už sa všetci poženili, len ten Frco zostal, a ten Froo írco-vaty najpeknejšu dostal.

Ke konci 18. století byly hojně skládány písně o robotě, jež

mezi lidem bjlj velmi oblíbeny. Lid venkovský zpíval je rád. Podávám zde píseň, kteráž pochází z východních Cech od Chrasti na Chrudimisku:

Poslechněte mě Čechové, zvláště milí sedláčkové, o robotě zpívání a jejím umírání. Tak horkou nemoc dostala, až z ní fantazírovala, vlezla sobě nahoru a zase spadla dolů.

Hlavu sobě rozrazila, ruce, nohy polámala, tu doktora hledali, by ji kurýrovali. Konsilium jsou dělali, jak by robotě spomohli, nakopali koření té robotě ? zhojení.

Všecko to plátno nic není, nepřijde víc ? vyhojení: posled-