ního októbru ponesou ji do hrobu. Dáme jí piano hráti, aby mohla tiše spáti, aby víc nevstávala a nás nesužovala.

Když bude po jeijí smrti, dáme jí dlouho zvoniti na srpy a hrabice, sekery a radlice. Hrob hluboký uděláme a pevně ji zakopáme; sediaci ji zatlučou kopáčem a motykou.

Budem sobě žalmy zpívat a na věčnost ji zaklínat, aby nás nestrašila a denně nesužovala, Když ji budem pochovávat, musíme muziku dělat, bubny, trouby, cimbály, aby jí hodně hrály.

Na housle, také na basu, dáme svolat všechnu chasu, aby při pohřbu byli, robotu zakopali. Na hrob tobě nápis dáme, peklo vinšovat budeme; dost dlouho's panovala a lidi sužovala.

Neb jsme se dost naplatili ? ? tomu se nadělali;, černý dni nám napsali, platit jsme je musili. Poslechněte, milí páni, zazpívám vám píseň ranní; časně ráno vstávejte, k práci se ubírejte.

Co se vám ó bude^ hatit, když, musíte hodně platit od setí, od sekání, od mandelů vození. Vy milí páni písaři, budete sloužit císaři; muškety do ruky vemte a se execírujte.

Budou z vás hodní jonáei, také udatní vojáci, také generálové a iicikaprálové. Do písařství tak nic není, je to. všecko pokažený, akcidence přestaly, sediaci je nedali.

Pro peníze vždycky pláču, když si vzpomenu na Káču, co jsem za ni musil dát, když jsem ji chtěl sobě brát. Neb na jiném panství byla, vrchnost mně ji dovolila,; kdo1 chce ženu Káču mít, musí hodně zaplatit.

Jiné přišlo potěšení, toho času navržený: svobodně se oženit, kdo chce ženu Káču mít. Mužem na tom dosti míti, země pánu děkovati, za ty veiké milosti Pán Běh mu dej vítězství!

By moh' nepřátel přemoci a nad nimi vítěiziti, budem mu pomáhati i také naše děti. Co jsem počal, to dokonám, o robotě zase zpívám, byste místo hledali a ji hned zakopali,

Tuto písničku zavírám, vás, sediaci napomínám, byste po-kojní byli, času se dočekali. Skladatel této písničky byl jen človíček maličký, nedaleko Sázavy, kudy dříví plavějí. Kdo by chtěl o něm věděti, u Berouna se ptáti, tam mu o něm povodí, kudy cesta do Prahy.

Ochrana lip nyní a jindy. Ježto aleje vzrostlých lip podél silnic i v sadech bývají každoročně v době květu poškozovány lidmi, kteří hlavně z, výdělečných důvodů otrhávají květy stromů a při tom bezohledně lámou a osekávají celé větve mnohdy v takovém rozsahu, že ohrožují existenci některých stromů,