str. 292
znárodnělých písní, aby sobě Kazdův spis opatřili a přečetli; cena Kč 3-60, je víc než mírná a obsah velice zajímavý. Jedině zakončení Kazdových úvah mne zarazilo! Nejen, že dnes nelze vypátrati, ve kterém roce a za jakých okolností napsána byla báseň Chmelenského, zda v Žebráce 1826, či později ve Zdicích, zda při schůzce básníka se skladatelem nebo později někdy báseň byla páterem Vorlem zhudebněna, ba vyskytly se prý dokonce pochybnosti, je-li původcem nápěvu skutečně P. Vorel či někdo jiný! O věci té byl by asi každý rozpor zbytečný, jak to správně naznačuje Kazda slovy, že »poctivý a seriosní Vorel by jistě nebyl strpěl, aby považován byl za autora písně, kdyby jim nebyl vskutku býval.« A Vorel žil až do roku 1874, kdy už dávno jeho' »Růže tetínská« znárodněla!
Ale pan Kazda, ač prý nechce autora naší písně obviňovati z plagiátu, jak výslovně uvádí, cituje motiv Adolarovy romance z 1. jednání opery »Euryanthy« od ?. ?. Webra, která měla premiéru 1823 ve Vídni. Jistá »podoba« motivu oné romance s nápěvem »Růže tetínské« popříti se nedá, ale podle mého — nekompetentního — úsudku, ničeho to nedokazuje, ba ani možnosti, že prý snad Vorel romanci tu seznal, a že mu při komponování se vynořila z paměti. Názor takový nelze bezpodmínečně schvalovati! Dovede-li příroda stvořiti tak zv. »dvo-jence«, kteří jsou ? nerozeznání od sebe, ač jinak nemají ničeho společného, proč by nebylo možné, aby dva skladatelé měli stejnou invenci při čtyřech nebo pěti taktech, třeba jeden neznal jedinké noty druhého! Myslícího skladatele ovládá zajisté při komponování text básně, a řekněme si, že už ta slova Chmelen-ského sama takořka zpívají ten Vorlův nápěv!
Slovo »plagiát«, třeba zabalené panem Kazdou užité, dotýká se mne bolestně, a proto chci úplně očistiti světlou památku hudebního skladatele Vorla od tvrzení, že »Vorel byl autorem znárodnělého nápěvu (Růže tetínské), který nevyniká originalitou«, jak tvrdí pan Kazda. Ukládám své názory o této věci v následující ukázce. Počáteční motiv Vorlovy Růže tetínské jest:
