nová« nebo bílá batistová, škrobená a varhánkovitě žehlená, v zimě pak různobarevné »štofky«, »kašmírky«, též sukně hed-bávné nebo plyšové, jež bývají zdobeny barevnými stužkami nebo šňůrami, podle kterýchžto ozdob se kroj jednotlivých vesnic rozeznává. ? tomu vázal se »fěrtoch« dříve bílý, uprostřed s krajkovou vložkou a bílým vyšíváním, nyní ustoupil zcela fěrtochům hedbávným. Kolem pasu uvazovaly se »pantle«, dlouhá to hedvábná stuha, značně široká, jež v zadu na sukních volně splývala. Další důležitou částí úboru ženského jest kordulka, hodně vystřižená, vzadu vybíhající v malé, odstávající »šosky«. Bývala z látek, jako sukně, zvláště však oblíbená bývala kordulka atlasová divoce květovaná. V předu zapínala se hustou řadou ozdobných knoflíčků nebo šněrováním. Bývala zdobená kolem ramen a na okraji skládanou pentlí nebo zlatými krajkami, nikdy však vyšívaná. Rukávce jsou poměrně krátké ozdobené u rukou (taclemi) bílým vyšíváním. Kolem krku přes prsa vázala se »půlka« bílá, vždy bíle vyšitá. Byl to trojcípý šátek, jehož krátký cíp přišpendlil se na záda, druhé dva neobyčejně dlouhé zahalovaly prsa a ještě vzadu se uvázaly tak, že konce jejich odstávaly jako křídla. Později ustoupily »půlkám« síťkovaným nebo pestrým šátkům hedvábným s třásněmi. Účelem půlky i šátku bylo zakrýti prsní část rukávců, jež nebyla ani zdobena, ani škrobena. Na hlavu uvazoval se šátek lipský, zde »marisový« zvaný, a to buď na »hladko«, avšak nejčastěji na »rožky«. Takto oblečená, byla bez »obleku«. Chodila tak pouze děvčata a mladé ženy. Starší ženy, a později i děvčata odívaly se ještě »kabátem«, jenž v předu na prsou byl vystřižen jako kordula, měl však nabírané rukávy u rukou prošívané bílou nití hedvábnou, a vzadu veliký počet skládaných »šosků«. Nosí je někde dodnes. Později nosily ženy kacabajky s odstávajícími

ŠOiSy.

V létě nosívala se »marinka« stejně šitá jako »kabát«, jenže kartounová. Zvláštní bývá též úprava hlavy nevěsty a družiček. Vlasy rozdělí se »poutcem« na dvě strany; okraje jejich se spletou v malé čtyrprameniLé »relíčky«, jež vinou se po obou stranách čela, tak zvaná »zahrádka«. Zadní vlasy spletou se ve veliký počet vrkočů, a ty pak velice umělým způsobem -skládají se v ták zvanou »drndu«. Úípravou touto zabývají se jaksi z řemesla některé starší ženy 2—3 ve vesnici. Nyní krásné toto splétání a pro kraj brněnský charakteristické ustupuje modernímu »kudrnatění«. Nosí se posud ještě ve vesnicích kolem Troubska. Na hlavě mívají »droužky« věnec z umělých květin, hodně široký, jenž vzadu vybíhá ve dva konce sáhající až po pás.

Kroj, hlavně ženský, výše popsaný zachoval se až podnes. V rukávcích chodí se ? muzice a na svatbu, jinak obléká se na