miloval naše město a ve svém dopise obecnímu zastupitelstvu ze dne 28. srpna 1928 vylíčil jako kulturní historik různé přednosti našeho kraje, poukazuje na nevhodné uložení sbírek tak cenných a nabídl se zároveň s paní Hochovou (Brožíkovou) ? nezištné spolupráci a slíbil radu, pomoc. Obecní zastupitelstvo s povděkem nabídku tuto přijalo a zvolilo kuratorium, které se o uskutečnění musea staralo. Dne 22. července r. 1929 svolána první ustavující schůze musejní, kde jednohlasně zvolen předsedou univ. prof. dr. Čeněk Zíbrt, který volbu přijal a mně svěřeny byly práce přípravné ? budování musea za jeho nepřítomnosti ve Vysokém. — Dále promluvila paní Zdena Hochova zajímavou a obsažnou řeč o vděčném poli ? činnosti pro museum ve Vysokém, o sběru památek charakteristických pro bývalý život tamější i zaměstnání obyvatel, o rozsáhlém poslání vlastivědného^ musea vůbec a ve Vysokém zvláště, které vedle školy má býti kulturním střediskem Vysocka a současně i článkem v řetězu vší národně vzdělávací práce. Museum nesmí se státi mrtvým skladištěm starého haraburdí. Musí býti stále po ruce jako opravdu cenná poradna ke studiu minulosti Vysocka. — Velmi zajímavě zmínila se paní Zdena Hochova o smyslu a heslech nynějšího slibného regiona-lismu, všude uznávaného a šířeného: Nejde tu pouze o povznesení suché znalosti jednotlivého okrsku kmenově a kulturně spřízněného, jako na př. Chodska, Prácheňska, Blatska, Doudlebská, Táborská atd., u nás tedy Vysocka, nýbrž jde tu o snahy, z mrtvých poznatků rázovitosti v jednotlivých obvodech těžiti vůbec i pro povznesení vlastenecké, kulturní a národohospodářské výše jednotlivých obvodů — u nás tedy pro kulturní a národohospodářské povznesení Vysocka.

Poté ujal se řeči předseda Okresního osvětového sboru pan F. Hořavka, vřele vítaje zřízení Vlastivědného městského musea ve Vysokém. Slíbil pomoc morální i podporu hmotnou a poděkoval upřímnými slovy všem spolubudovatelům musea.

»Nová neděle.« ? dotazu p. Vád. Kozáka v 6. čísle Českého Lidu mohu na základě četných dokladů ze zdejšího archivu sděliti, že »nová neděle« jest ta, jež následuje vždy po každém novém měsíci (novu) — je jich tedy 12 do roka. Na př. nová neděle byla r. 1641 11. Augusti (druhá neděle v srpnu) nebo r. 1679 10. Septembris (zase druhá neděle v září) a pod.