jest nejlepší, zvláště když se pojednou kamenem přetne. Jinak když by bolest za chvilku trpěti měla, barvu ztratí. Takové ryby jsou rozličné, některé velmi veliké a jiné malé. Mořské jsou veliké a šupinovité, malé se při březích a krajích nalézají, v skořipkách zavřené. Takových jest v Tyru velmi mnoho, jimiž šarláty a jiné hedbávné věci barví. V zemi vlaské pravou přirozenou a šarlatovou barvu od nepřirozené a udělané takto rozeznávají. Vlijí na roucho hedbávné olej. Zůstane-li po něm flek na tom místě, není přirozená. Pakli olej roucha barevného neporuší a fleku žádného neučiní, jeist barva dobrá a přirozená.

Oči jako mrak, líce jako záře. (Fr. M. v Benešově.) Píseň najdete u Erbena 51 (109), ve sbírce Sušilově 414, u Kollára L, 323; u Čelakovského I., 82. Text jest: Lidé povídali, že se od hor mračí, a to se černají mé panence oči. Lidé povídali, že se od hor září, a to se zardělo mé panence v tváři.

Kudli, kudli, kaše, hra na Křivoklátsku. Zvláštní hru provozuje mládež na Křivoklátsku. Sejde se několik chlapců obyčejně při pasení na drahách a usmyslí si, že bude hráti »kudli, kudli, kaši«. Nato nožem vyřežou čtverec v drnu a v tom malých čtverečků tolik, kolik chlapců chce hráti. Pak vezme jeden po druhém nůž a bodá do země. Jak mnoho zabodl, tolik se mu uřízne drnu ze čtverce. Netrefil-li a ničeho-li neutrhl, ustoupí drahému. Na koho přišla řada naposledy »vyřezávati«, tomu všechny drny naloží na záda a musí je donésti, kam mu určeno. Když mu některý drn spadne, druzí jím po něm házejí, čímž se ne bez hluku a smíchu hra končí. AI. Dostál.

Moravské větráky. 1. Větrák v Bilanech u Kroměříže, známý vyobrazením zbojníků Ondráše a Juráše, o jehož izboření v květnu 1929 podepsaný podal zprávu v roč. XXIX. Č. L., str. 379 a 380, pořízen byl léta 1808. Obšírné dějiny větráku uveřejněny jsou na str. 110, 114 v monografii odb. učitele Oldřicha Kajdoše: Dějiny obce Bilan (v Kroměříži 1924). Zajímavé jsou důvody, jež uvedla 1. 1808 obec bilanská vrchnostenskému úřadu kroměřížskému v žádosti o povolení větráku, a ještě zajímavější jest replika, kterou občané bilanští ? zamítavému stanovisku vrchnostenského úřadu podali. 2. V Časopise Vlast, spolku musejního v Olomouci, roč. XLIII (1930), na str. 255, 257 podává spolupracovník Č. L. Florian Zapletal ve článku: Typický kraj větrných mlýnů na Moravě výpočet větráků v soudním okresu hranickém, při čemž podává fotografické snímky