povídala, »teký žádnýho tenkrát tamvooaď nedostáli. Šieký tám zvostáli přes noc, po zemi ha laicích se huložíli, hani jeren z nich by nebul za živýho boha hani nos ven vystrčil.« Teký na hlybockyjch drahách se vokazovaly .sjetýlka. Dy takle šli lidi na Štefle hanebo do Lhoty, míli strach, háby je tám neh.de do tich běhen nezatáhly. Povídali, že pryj jich bulo celý kolo, jako dy se za ruce drží ha nad zemí tancujou; něhdy viděli jedno nebo dje, smetalo tam něhde prostřed piána, sháslo ha zase se vokázalo. Tenkrát míli v Brnířově takuvýho pálenýho hajnýho, von tak po tich lesích brousil, šelijaký potvory lezdes zahlíd, povídá von: »Tuto by bul čmert, habych já se takuvýho sjetýlka zalek.« Jednou, takhle ? večeru se voblík, vzel si pořádnou sukovku, kropetnku se sjecenou. vodou ha šel sám ha sám tám na ty luka u Hlubokýho. Přídě blíž, dovopravdy, sjetýlko se tám vokazuje, hnízko při zemi, někerou chvíli jako dy do povětří vylítne, hned sem hned tám ha na jednom místě takuyý kola vytáčí — von se takle ze strany přikrad, potícím ha pomalu, háby to nesplašil, kropenku stiskne do hrsti, hudělá kříž ha křikne: »Ve jméno Otce —« ha v tý chvíli se před nim po zemi válí chlap. ??? hrom, dy von vám to bul Nykl z Nový Vsi ha krád tám na selckým hlávky. Pondá ten hajnyj: »Ty jeren staryj kocoure, ty si fary bureš hrát na sjetýlka, ty jeren klesmoro?« ha nandal mu jich tom sukovkou, jen to lípalo. To-víte, míľ potom slávy po celým vokolí — ha po sjetýlkách vod tý doby hani pomátky. — Teký paní Ublová poudala, že pryj pomatuie, dy bula eště mladá holka ha sloužila ve mlyjně ve Vostračíně. že hu nich strašilo1. Esli ste něhdy támtary šli ha znáte tu slnici z Cukmantlu do Lštíni, tak tám pryj něhde prostřed topolů stojí kříž ha tám se vokazovalo vob čas ňáký divný strašidlo'. Tenkrát v tich dobach museli sedlácí siami do mlyjna s vobilím, sami si nasejpali ha svůj forot semlíli. Ně-hdo bul hotovy j brzy, něhdo mlíl celyj den ha dlouho do nocí. Ňákyj muzkyj ze Lštíni šel jednou vokolo půlnoci z toho vo-strackýho mlyjna, toceví, bul hTm,avenyj ha nevyspalyj, těšil von se, kerak se doma ve svyjch peřinách pořádně vyspí. Dy príde tám k tónmi kříži za Cukmantl. bulo mu ňák houzko; přidal do krokn. hale najednou jako dy se za nim něco rozběhne, von se chtíl vohlídnont, hale než si pomyslel, něco mu skočí na řibet, takuvý drápy se mu zavěsí přes ramena ha vom letíl "jako dy mu za patama z kanonu třílí, strašidlo vokolo krku," na půl mrtvyj'. Esli bysrte věřili, že po tom nejmíň půl roku stunal ha ňáký štyry měsíce vokazoval takuvý tlustý škráby, kerý'mu to strašidlo ma ramenách vytisklo: Teký ná-kyj-Urban z Vostraěína po-tkál tam v tich místech strašidlo, hale to bulo, dy šel z hospody ha zpíval po cestě, háby mu bulo