v mojim těle. Hdyž vartu vodstojim, du aa stranu, niyslim, že si drobet vodpočinu, vodložim kver ha patrontaš, ten si dám pod hlavu za svůj polštář. Eště sem nehusnoul, stávat mušim, trumpety, tambory, ze všeeh stran trúbjit slyšim, írajtr voiá kuinpanýji stávyjte, mi děti k patáliji vobršt jede vod harmdy, strojte se, mý děti, ? patáliji. My sme k patáliji připravený, eště nám kněz má dát požehnání. Kněz nám požehnání dává, smutná pátá lije nám nastává.

Vojancká. 1. Já sem se voženil to při svatým Janě, žena mji humřila, leží tám huž v jámě. 2. Aeh, smjiluj se Pánbů nad tu říšnú duší, ako se smjiliuvál kocúrek nad myší.

Melnářcká. Hdyž sem šel do mlyjna, šla se nmú lucerna, lucerna šla se mnu, já sem šel z lucernu. Hdyž sem šel zez mlyjna, šla se mnu Marjána, Marjána šla se nmú, já sem šel z Marjánú. ??],, melnaři, lup, lup, lup, lup, jen ty sobě kamen kup, kup, habysi moh lidi lúpjit, mušiš sobě kamen kúpjit.

Posvícenská. 1. Huž je posvícení za dveřma v síni, dite pro řezníka, zabjijem svjini, voda se vaří, z meděnce skáče, bureme teký péct zyjtra koláče. 2. Sedlák de na půdu, selka za ním de, pytel bílý múky si delů bere; teký si nese věrtel homolek, půl rnněřice máku, dva pytle švestek. 3. Koláče pečený po první peci poneseš, ty Manka, našemu stryjci. Do statku přideš, dáš pozdravení, že je zvem dojista na posvícení. 4. Přátele sezvaný mjile se vitaji, ha šiohni hned vespolek vobědvaji. Maso, zas maso, nakonec husu, kapustu si nechaji haž do půstu. 5. Hdyž se dost najídli, vod stola stanú, pacholek z děvečku huž ? muzice dú. Z hosty de sedlák, selka s radostí, poskakujú, že dú do veselosti. 6. Do hospody přidú, tam se radujú, ha hned jeren z druhým »spolek« tancujú. Mikeš de z Hanku, Lukáš z Mar-kýtú, Bíha s tú veselú kmůtrovo Lidů. 7. Ach, nmj mjilyj Vávro, nechoj bezi ně, dávám tě tu radu, věř mji hupřimně. V plotě nestojí hani jeren kůl; nechoj tám bezi ně, bureš bjit ak vůl. 8. Já sem toho zkušen, bul sem teký bjit, nechci tám bezi uě do smrti víc jit. Hlava votekla, ak věrtel ji mám, raci tý pjis-nice konec hudělám.

Nebo: Přišel k nám kmůtr Bleška vysekávat dlažbu, von si dycky myslíval, že já si ho vezmu. Boty nuvý papiruvý, ka hloty slaniněný, čepjici má z pabučiny, myší pírko za ní. Klo-búček má z pabučiny, myší vocas za nim, hopjilajdy — cupji-lajdy, to bul hodnyj »kehýn«. Hopjilajdy — cupjilajdy celý nový šaty, dva kabáty papíruvý unt cvai huzn teký.