zemská brána. Pěkné všelijaké staré věci a památky • byly na nom návrší hrutovském nalezeny, když tam asi před dvaceti lety bylo kopáno. Vše, co se našlo, uloženo bylo v pěkném a rozsáhlém museu litomyšlském. Škoda, že se nám nezachovalo o Hrutově více zpráv. Jak písemné památky dotvrzují, bral klášter litomyšlský z trhů na Hrutově dříve konaných plat, potom i částku soli, kterouž obchodníci dováželi až z Uher, a sbírali si též chmel po celém okolí hrutovském (jedna osada v krajině tamní nazývá se až doposud Chmelík).

Hrutov stával při stezce Trstenické, vedoucí tudy z Moravy přes Litomyšl a hrad Vraclav u Vys. Mýta ku Praze. Stával tedy Hrutov na místě velmi důležitém; tudy také přišlí naši sv. věrozvěstové do Čech, aby zde šířili víru Kristovu. A v blízké Litomyšli byl zřízen první chrám křesťanský v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu. — Po stezce trstenické ubíralo se mnoho obchodníků z Čech na Moravu a do Uher aneb naopak. U zemské brány na Hrutově musil každý obchodník zaplatiti clo, jinak dále nebyl puštěn. — Hrutov je dnes opuštěn, ale příkopy a valy doposud lze pozorovati.

VI. Obročnice. Na blízku vesnice Sebranic na Litomyšlskn stojí v pěkném údolí, po jehož obou stranách jsou pěkné lesy, na té straně ? vesnici Širokému Dolu, kaplička sv. Mikuláši zasvěcená. Jest zde velice krásně. U kapličky jest pramen čisté, studené vody. Vodou z oné studánky si před dávnými lety jeden obroční (vrchnostenský úředník) oči uzdravil. Na památku toho dal na onom místě studánku opraviti, a ta se po něm nazývá »Obročnice«. V dobách pozdějších (na konci 17. století) byla u oné studánky zřízena kaple a zasvěcena sv. Mikuláši, neb tam ještě i jiní uzdravení došli hlavně v očních nemocech.

VIL Babinec. Poblíže vesnice Borové a Oldříše jest v lukách malý lesík, zvaný Pour, a v němž pěkné skalisko, fiíkají mu Babinec. Když se okolního lidu doptáváš, proč takové jméno oné skále se dostalo, uslyšíš vypravovati, že tam před dávnými časy se ukrýval jeden potulný člověk, který všude kradl a jiné neplechy v okolí tropil a že se jmenoval »Babinskej«, a odtud že nazvána i skála ona.

VIII. Karle (Karlsbrunn). Tato farní osada jest na Lito myšlsku a má obyvatelstvo německé. Německý název vesnice té jest Karlsbrunn. České pojmenování vesnice té upamatuje nás na slavného krále našeho Karla IV. Když panovník ten krajinou litomyšlskou se ubíral a do místa, kde nyní ves Karle se rozkládá, přišel, měl velikou žízeň i napil se z blízké studánky vody. A když odcházel, pravil prý: »Tato studánka se od dnešního dne zváti bude »Karlovou«. A pojmenování to přeneseno potom i na osadu. >v