Přezdívka „fundusáci" v Modlíkově u Přibyslavě.

Obyvatelům v Modlíkově přezdívají »fundusáci«. Za dřívějších časů chodívali lidé kupovat do Modlíkova »fundus«. Jak přišli bodří občané modlíkovští ? tomuto přídomku, o tom zachovala se v tradici lidu tato pověst: Za času roboty musili sousedé modlíkovští tak jako jiní okolní vesničané robotovati na panství Dietriehšteinském. Byli nuceni choditi na panskou práci až za Bansko, t. j. 3—4, ba i více hodin cesty. Když jedné soboty v m. lednu 18.. panský dráb ze zámku Přibyslavského opětně po vsi nakazoval, že příští pondělí mají jeti do lesů Eo-neckých kácet a vozit dříví, tu umluvili se milí sousedé »rukou nerozdílnoti«, že v pondělí nikam nepojedou, jednak pro vzdálenost cesty, jednak pro nepohodu. A tak se také stalo. Kdežto z ostatních dědin — bližších i vzdálenějších — robotníci do lesů se dostavili, z Modlíkova nebyla tam ani noha. Jako litý tur přiběhl v úterý ráno dráb do vsi s rozkazem od milc-stivé vrchnosti, aby rychtář ihned do zámku se dostavil. Rychtář M... vypravil se tudíž do Přibyslavě. Nepříliš vlídně byl p. vrchním přijat. Byl vyplísněn, jaký že to má v obci pořádek, jací že jsou to v obci jeho neposlušní a tvrdošíjní rebelantit Ale jelikož byl rychtář v zámku osobou oblíbenou, podařilo se mu rozvášněného p. vrchního uchlácholiti tak, že při rozchodu tento ruku mu podal a s úsměvem na rtech milostivě jej propustil, klada mu však při tom důtklivě na srdce, aby pondělní případ vícekráte se neopakoval, sice že by byl nucen tvrdo-hlavce přísně potrestati. Sousedé s dychtivostí a zajisté i s oprávněnou obavou očekávali příchodu rychtářova. Když pak týž domů se navrátil a jim vše vypověděl, sklíčená mysl všech se vyjasnila a soused D.... vesele prohodil: »Máme my přece jen fundus«. (Asi jako rozum, nápad, chytrost). Všichni přítomní slovům jeho se zasmáli a po něm doma i jinde je opakovali. Od té doby mluvilo se o Modlikovských jako o »fundu-sácích«. Nevěděl-H si někdo při práci nebo v něčem jiném rady, posílali ho do Modlíkova pro fundus, který tam na »funty« (libry) prodávali. Zvláště ve statku u N...., rolníka a tabáč-nika, měli prý fundusu celé fůry na prodej. ? okénku statku toho přišel prý jednou jistý výrostech z Borové a žádal o tabák ? ? ?? funtu fundusu. Naváživ hochovi tabák a podav mu ho, N. chtěl okýnko zavříti, ale výrostek, chtěl ještě fundus. N. zrudl. Opanovav se však, pravil: »Fundus ti okýnkem podat nemohu, pojď si proň do síně.« Ničeho zlého netuše, hoch šel. N. popadnuv sukovici, přetáhl jí několikráte hocha po zádech se slovy: »Tu máš kluku, fundus! Platit za něj nem visíš, dávám