str. 362
ä u vesnice Šenf elda dne 11. října 1424 svého hrdinného ducha vypustil, želelo vojsko ztráty jeho nadmíru a svého milovaného »tatíčka«, jak jej věrní a oddaní vojínové jeho nazývali, hořce oplakávalo. Poněvadž veliký pláč ozýval se v táboře vojenském po celém údolí od Šenfelda až ? Přibyslavě, nazváno prý údolí ono »Plačkem«. — Kdo zná tuto pověst ještě?.
Jos. Beneš.
Liber clevetarum bratra Palečka. (Řed. Dr. J. S.) Není to skutečný spis staročeský. Je to žertovný spisek s úvodem »K jubilejním XXV. Šibřinkám »Sokola« Pražského, uspořádali Dr. J. E. Scheiner a Rudolf Kutina, s kresbami Artuše Scheinera«, v Praze 1891, nákladem výboru zábavního »Sokola« Pražského. »Naše jubileum« napsal Dr. Scheiner. (jb) Zíbrt vylíčil »Věrné vypsání masopustních kratochvílí dnešních na Hradě pražském«. Sestavil jsem staročeské hry, kroje, zábavy, pochodňové tance, honění ke kroužku, masopustní hru řeznickou, vyhazující tance s koží atd. Otiskl jsem dále: Historie
0 Bratru Palečkovi, celou staročeskou rozprávku. Tuto jsem zakončil: »Tuto se počínají vypisovati z českých knih starších
1 novějších všelijaká rýmování, rozprávky kratochvilné i při-povídky čisté.« Tam na př. je staročeská »Modlitba k sv. Kyji«; »Ženy proti mužuom odporné«; »Čemu žena škaredá se podobá, čemu sličná?«; »Co bylo muži nejtěžšího«; »O ženění a o ženách«; »Raky, totižto Veršové, kteří se zpátkem tomu odporně čísti mohou: Folkujme pannám, ne sobě, má rada — milujme věrně, ne, jest v nich zlá vada!« (Čti opačně, jako jde rak: Vada zlá v nich jest, ne věrně milujme ...) — »Co znamenají čtyři Ml Jedna panna pravila ? mládenci, kterýž se ženiti chtěl: Každý mládenec má míti tři M, totiž, aby byl moudrý, možný a m 1 č e n 1 i v ý. On jí však odpověděl: Každé panně, kteráž se vdáti chce, čtyři M scházeti mají, totiž, aby nebyla mlsná, mnohomluvná, mnoholetá a m a r n o t r a t n á . . . A panno, ty čtyři M při vás se nenalézají!« atd. atd. Knížka »Liber clevetarum bratra Palečka« je dnes již převzácná. Čeněk Zíbrt.
Požár v Bavorově dne 9. září 1867. (Ked. J. A. F. v Kostelci n. Vit.) Požár tehdejší zničil mimo obytná stavení též pět zvonů na věži bavorovské. Správce bavorovský (v. Gam-senberg) složil německou básničku »Die todten Glocken«, kterou Adolf Heýduk přeložil »Mrtvé zvony«. Purkmistr Wagner vedle básně německé vydal tiskem v Písku r. 1868 u Václava Vetterla, zprávu o požáru v Bavorově. (4 listy, m. 8°.) Uvádím ukázku z Heydukovy básničky na Mrtvé zvony: Už dlouho zaznívaly proudem Časů ty harmonie vašich milých hlasů s vybledlých věží plnozvučné dolů; by s písní srdce k Bohu
|
|
