houni. Nanaška houni roztáhne a na ni položí dítě; nanaška dítě překračuje. Potom překročí dítě i matka a vezme je s houně. Když se dítě narodí, přiříznou mu pupeční šňůru (část odříznou a malinkou část nechají). Potom ten zbytek pupeční šňůry odpadne, matka jej najde a zašije do míšku a přiváže dítěti na krk. Když dítěti už jsou tři roky, smí už do vody, a měšeček si rozváže. Tím se mu i ruce rozvážou, že všechno prý na světě bude umět dělat, bude dobrým řemeslníkem. Kdyby měšeček nezavá-zali a pak nerozvázali, byl by hloupý.

Když přinesou dítě (dívku nebo chlapce) z kostela, podají je oknem, aby měli ve světě štěstí. Když přinesou dítě z kostela, kladou je na oščipok, aby z něho byl dobrý hospodář.

Dítě kladou pod práh a »nanaška« ho překračuje. Potom dítě položí nohama na oščipok, aby bylo tak čestné jako chléb.

Užhorodská župa. O krtinách nanesou pálenky, »banyky« (bochníky chleba se sýrem) a »križmy« (plátno) jako dar otci a matce. Písně zpívají se zprvu nábožné a potom i jiné.

Kmotrovi vykají. Pondělí jmenuje se »andělský« den a drží se půst za děti, aby měli s dětmi štěstí (Černoholovje).

Když nevěsta jde na svatbu, vezme závoru ode dveří, zavře a hodí ji do vody nebo do studně, aby zmizela. Potom nebudou mít nikdy děti.

Žena je povinna, dřív než jde na pole, jíti do kostela na »uvodynku« (úvod), nebo by krupobití selská pole potlouklo. Když dítě křtí, šestinedělka obváže se dvěma pásy, aby nedostala nějakou nemoc. Nasadí-li se o krtinách na kuřata, budou samé slepičky a ani jeden kohout (Ljuta).

V poznámkách k materiálům o narození a křtinách dítěte v Podkarp. Rusi uvádím hlavně tyto práce: Jan Stan. Bystroň, Slowiaňskie obrzgdy rodzinne, Kraków, 1916; Dytyna v zvyča-jach i viruvanijach ukrajinskoho národa, Materiály z polud-nevoi Kyivščyny zibrav Mr. H. Obrobiv dr. Zenon Kuzelja. Materijaly do ukrajinsko-ruskoi etnoljogiji. T. VIII. a IX., Lviv, 1906 a 1907. V těchto knihách je uvedeno hojně bibliografie ze slovanské literatury, také české. K tomu vadím ještě několik poznámek z literatury, která není uvedena Bystroňem a Kuželjou: První koupel po narození v chladné vodě. Kožmínová, Podkarp. Rus, 1922, s. 75; Kuzelja Dytyna T. VIII. s. 27; Bystroň SL o rodzinne s. 102. Do první koupele házejí rostliny. Kuzelja Dytyna VIII. s. 27; Bystroň SI. o rodzinne s. 107. Marianu S. Fl. Nasce-rea la Romani, Bucuresci 1892, s. 83. Obřady s pupeční šňůrou. Kuzelja Dytyna VIII., s. 26; Bystroň SI. o rodzinne s. 60; Zelenin, Opisanie rukopisej učenago archiva I. Russkago Geografičes-