jmenovanou historii, při čem jsem těchto několik pověr opsal a přeložil. Str. 453 r. 1705: Odstraňovány byly knihy čarodějnické a pověrečné, ano i rozličné pověry, jako opatrování domácích skřítků, bezbožné zneužívání svěcené vody a jiné. V jedné osadě byla blouznivost obyvatelův zvláště vynikající; jedni v pátek dobou ranní jsouce nedosti slušně oblečeni, jiní zcela nazí, obcházeli své domy a tloukli na kosy sekáčské pevně věříce, že tímto břinkotem pryč zapuzují se hadi, ropuchy a podobná havěť. — Str. 490, rok 1709: S mrtvolami nebožtíků třikráte se zastavovali, nežli je vynesli z domu, aby se už nemohli, byvše jednou vyneseni, opět do domu vrátiti. Stromy zahradní slaměnými věnci zdobili, vkládajíce na ně drobty z placek nebo z chleba, nadělané o jitřní vigilii před božím hodem narození Páně, by si tak vyžádali ochrany pro svůj dobytek. O nejvýznamnějších církevních dnech slavnostních se postili, by brav a skot od nebezpečenství chránili; jídlo a pití v noci nechávali na stole, aby skřítky občerstvovali a usmiřovali. — Str. 715, r. 1755: Jakýsi vojín, aby se zbavoval bolesti z mrskání, které vytrpěl, nebo měl teprve vytrpěti, proti tomu obrnil se tou pověrou, že nosil při sobě tři chlupy vytržené z černého psa. Avšak když byl při mši svaté, právě při pozdvihování zachvácen byl takovou hrůzou, že se mu zdálo, jako by viděl ďábla jemu hrozícího. Spěšně přistoupil ke zpovědi a vyloživ, jak se věc má, hned nabyl jasné mysli, a tu aby si jistěji zachoval, po celý život francouzsky se zpovídal.

Z Benecka mám od hochů, kteří sami chodili s jesličkami, několik původních písní a říkadel, které tuto otiskuji:

Sbor: 1. Co to znamená, medle nového, neviděli jsme nebe jasného; hvězdy překrásně svítí, musí to něco býti. 2. Anděl v oblacích krásně se vznáší, všemu stvoření, radost přináší. Sláva na výsostech Bohu, na zemi pokoj lidu!

Anděl. Gloria, gloria, in ex celsis deó, já anděl s nebe poslaný, všem pastýřům povědomý, byste vstali a nespali, čest Pánu Bohu vzdávali; vemte trouby a housličky, postavte se před Jesličky, zahrajte děťátku malému na tento svět poslanému.

Starý pastýř. Kubo, kubo kubo!

Mladý pastýř. Co chceš vejtrubo.

Starý pastýř. Staniž hbitě na úsvitě pozdravme to krásné dítě; poslyš andělské noviny které nám zvěstovány byly; že se nám narodil Spasitel všeho světa Vykupitel.

Mladý pastýř. Ach medle, medle, kudy my tam půjdeme, když žádné cesty povědomý nemáme.