s troubou trychtýřovitého tvaru z papíru urobenou, za nimi dva pastýřkové s koši, do nichž sbírají dary pro Ježíška. Vesele spustí, zpívajíce.

»Pozor dejte, poslouchejte, znamení veliké ukázalo se na nebi, které viděti je všemi lidmi dobrými. Hvězda krásná pře-líbezně svítí, po širokém dalekém kraji.« Vztýčí hůl s hvězdou do výše a obejde světnici se svým průvodem. »Aj, znamení nebeské, svítí ? radosti lidské, ku Betlému hvězda svítí, tam, kde jesličky je zříti, krásnou Pannu s anděly a svatým Josefem dohromady. Aj, v jesličkách uložené, Jezulátko se na nás směje. Na plenkách mu zima není, hovádka na něj dýchají. Radosť pastýřkové mějte, a ze všech stran sem pospíchejte.« Trubač pastýř začne troubiti, ale král jej napomene. »To není žádné troubení, to musí být na vše strany.« A trubač obrací se, aby zatroubil do čtyř stran. A král prohlašuje zpívavě dále. »Kde jste kdo, sem pospíchejte, hodně darů přinášejte, neb Ježíšek je chudičký, tak jako jeho jesličky. Pěstoun svatý Josef tesař chudý, ohlíží se na vše strany, a děkuje za ty dary, Ježíškovi přinesené, svaté Panně darované. Radosť mějme dohromady, svatá rodina je vždy s námi. Pochválen Pán Ježíš Kristus.« Končí a skládají koledníci dary do košíků.

Jak viděti, je to asi zbytek větší koledy v okolí kláštera želivského povstalé, alespoň starší pamětníci praví, že bylo zpěvů více a rýmovaných, to, co nyní se zpívá, už není to staré. Já nemohl jsem se však dopátrati celé koledy a podávám jen část, kterou jsem sám vyposlechl.

Pojďte, dítky, k nám, koledy vám dám, po jablíčku, po oříšku, obleknem se do kožíšku, budem zpívati, koledovati. Evička běží, už je u dveří, nese smetanky skleničku Ježíškovi na kasičku. Běž, Honzíčku, běž, do lesa pospěš. Nasekej dříví suchého, zahřej Ježíška milého. Vemte housle a kadičky, půjdeme hrát před jesličky. Šli a hráli novému králi.

Pastuškové vstávejte, v Betlémě se svítí. Narodil se Kristus Pán, radost budem míti: na koledu půjdeme, hezky zpívat budeme, jak kdo bude chtíti. A vy, pane hospodáři, pojďte také s námi, nemáte-li co vzíti, vemte otep slámy; hospodyňka podušku do Betléma Ježíšku. Máte-li co, poneste, dlouho nás tu nedržte, máme nohy přemrzly jak sochory; pospícháme ? druhému sousedovi našemu, oni nás tam čekají, koledy nám chystají pár koláčů. Pochválen buď P. J. K.