Předchozí 0028 Následující
str. 25

Koleda, koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně? atd. Panímámo, dejte jinou, posypte ji bílou hlinou. Panímámo, vstávejte, koledu nám dávejte. Panímáma nevstává, koledu nám nedává. Já jsem křičel, já jsem brečel, oni přece jedli. P. P. J. Kristus.

Já jdu na koledu, nesu si pytel atd. Kdo mně ho dá půl, vemu na něj hůl. Kdo mně ho dá čtvrt, přijde na něj smrt. Kdo mně nedá nic, nepůjdu tam víc.

Dej Bůh štěstí tomu domu, my zpíváme Pánu Bohu, malému děťátku, Kristu Jezulátku narozenému. On rozdává chléb, žemličky, jab'ka, hrušky i oříšky; za naše zpívání a koledování, dej vám Pán Bůh všem požehnání. Pochválen P. J. K.!

Štěstí, zdraví, pokoj svatý vinšu jeme vám, pantatínku s panímámou, též vašim dítkám. Z daleka se k vám bereme, tu novinu neseme, to oznámíme: že se narodilo dítě v městě Betlémě a tam leží nemluvňátko na kousku seně. Josef s Marií kolébají, s děťátkem se obírají: spi, dítě malé! Skrz jesličky vítr fouká na Krista Pána, dej krejcárek, hospodáři, dáme to spravit truhláři pro dítě malé. Však vám to Pán Bůh zaplatí v nebeské slávě, dá vám Pán Bůh požehnání, v nebi věčné přebývání. To vinšu jeme! Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.

. Kolařík:

Štědrý večer v Putimi na Písecku.

Tajuplným kouzlem poutal ? sobě radostnou, posvátnou náladou »Štědrý večer« každého v naší dědině. Výročí zrození Božího Syna oblažovalo i tvrdý život chudých, sedřených lidí a vzrušením vyšinulo všednost života celé vesnice do nálady jedinečně zvláštní. Rád každý zalétá ve vzpomínkách na Štědrovečerní památku.

I v naší vísce nad Blanicí měl Štědrý den svoje výsady. Půst až do večeře sliboval viděti »zlaté prasátko«. Punče, dary obchodníků z města, mnohým mužům byly dopolední posilou, žel, mnohému také škůdci, rozum zatemňující.

Odpoledne po 3. hodině rozléhalo se již »pastýřské troubení« ze samot ozvěnou do chalup ve vsi. Všichni se na tu milou, tklivou chvíli těšili, velcí i malí, bohatí i chudí. S radostí příchod pastýřův vyslechly děti, obdarovaly ho za to hospodyně a s potěšením jeho vynšování radostných svátků přijímali otcové rodin.

Říkáváť podnes bývalý pastýř, na přání přemnohých chodě po vsi^ »vytrubovat štědrovečerní pozdrav«: »Vynšuju vám šťastné a veselé svátky, abyste je ve zdraví užili, s větší radostí


Předchozí   Následující