str. 29
hejkala, neví se však, z které krajiny. Tolik V. Kočka ve spisku »Po stopách Hedčanů«.
Na Kralovicku v kraji polských Hedčanů je ves Černíkovice a ves Bělbožice. Jan Peisker, maje na mysli domnělou dvojici pohanskou Bělboha a Černoboha, míní, že od toho pochází jméno vsi Bělbožice a Černíkovice. A s tím má snad i cosi společného onen hejkálek. V. Kočka odvozuje původ těchto jmen od jmen rodových a tvrdí, že Hedčané, když přišli r. 1039 do Čech, byli již křesťané.
Prosím o laskavé sdělení něčeho více o tomto hejkálkovi redakci Českého Lidu v Praze ?., č. p. 2025. Výskytuje-li se snad toto jméno i jinde? Kde a jaká vypravování kolují o hejkálkovi? Jar. Janata.
»Palce«. Ve 3. čísle Vlastivědného sborníku okresů rakovnického a kralovického dotazuje se p. prof. J. Soukup o místech, kde se říká místo prsty »palce«. Tento název vyskytuje se nejen na Rakovnicku, nýbrž i na Kralovicku a také na Náchodsku. »Palce« říká se v lidové řeči prstům na rukou i na nohou. Nevím však, nazývá-li lid všude na Kralovicku a Rakovnicku prsty na nohou též »palce«. Děti někde říkají prstům na nohou »palečky«. Skutečnému palci se říká »velký palec« na Kralovicku. Tento název vyskytuje se v mluvě starých lidí i dětí a mládeže. Někde snad říkají »palce« jen prstům na rukou. Název »palce« slyšel jsem na Kralovicku v mnoha obcích. Prosím o laskavé sdělení, vyskytuje-li se tento název i jinde. Jar. Janata.
Směs.
O planoucích obručích železných. Pověst z Jankovské Lhoty u Jankova. Jednomu rolníku ve Lhotě ztratili se z pastvy voli. Nemohli jich nalézti. Tu ptali se lidí, zdali je někde neviděli. Ti jim řekli, že u lesa »Sýrka« zvaného, severně u osady se rozkládajícího. Čeledín tam šel, a tu spatřil na poli nedaleko lesa ohýnek. Šel blíže v tom domnění, že tam někdo topí, a tu spatřil dvě obruče žhavé a planoucí přes sebe křížem položené. Opodál nich seděl stařeček, čeledín se ulekl a utekl. Zatím voli byli již u Jankova chyceni. Hospodář a čeládka tam šli, avšak ničeho nespatřili. Kopali na tom místě v tom domnění, že jsou tam poklady, ale ničeho nenalezli. Vlastimil Osečanský.
Důchody farní v Rožďalovicích. Podle fasse farní z r. 1824 dostával farář kromě jiných dávek od vrchnosti 24 libry kaprů a 12 liber štik, na penězích, libra po 8 kr., úhrnem 4 zl. 48 kr. Letníků (lacticinium,. na Letní svátky) dostával z přifařených osad Rožďalovic, Podolí, Zámostí, Žitoulic, Pojedi, Podlužan, Dobrovan, Sovolusk, Ledeček a Lhoty z každé krávy 2% kr., prů-
|
