vávají spoustu pověstí, lidových podání ? ?., které by jinak upadly úplně v zapomenutí.« A v dopise pisateli těchto řádků píše: »Škoda, že kolegové dosud nedovedou uznati důležitost vlastivědných sborníků, které mimo význam kulturně-histo-rický jsou důležitou pomůckou ? vlastivědě, ale jsou stále nedoceněnou páskou mezi školou a domovem. Kdyby každá škola přispěla ročně/aspoň malým článkem ze své školní obce, viděli by kolegové, jak děti i rodiče rádi takové věci čtou a přímo ve sborníku po nich baží. My však dovedeme sloužiti všem, ale sobě buď pramálo nebo nic .......

Ke konci uvádím z »Českého Lidu« slova K. V. Raise: »Svatou povinností všech, kdo se v osadě zrodili, žijí, pracují, působí, jest, aby hleděli zachovati, co tu po předcích zbylo památného, rázovitého, zajímavého, aby se sbíralo vše, co přispívá ? historii, ke kulturnímu obrazu nejen měst, ale i poslední vísky. Mnoho mohlo býti zachováno, co se nevšímavostí, lhostejností ztratilo neb bylo zkaženo... Všude našlo by se dosti knížek, zápisů listin, předmětův domácích, hospodářských, obrazů, písní, přísloví atd., jež byly by jiným místním obrazem dobovým. I život dneška je zítra minulostí, a potomek rád, vděčen, dojat postojí u památek po těch, kteří tu před ním žili a pracovali.«