Předchozí 0051 Následující
str. 48

nikla a je nahradená spomenutými stavbami. Všetky tieto špor-helty a kachle vystavoval Surový a jeho otec. Pri terajšej fin. kríze neni obava, že by spomenutý vliv zasiahol i kraj národopisné jedon z najzachovalejšich, ako je Koš. Rovné a Zliechov, avšak isté obavy sú, lebo i tu som videl murované šporhelty a kachle hoc veľmi poriedko a tak i tmavá izba stane sa tu vzácnou.

Hrnčiarstvo prv bolo prevodzované intenzivnejšie. Dnes je v silnom úpadku. Na hrnce miesí už spomenutým spôsobom, ale viac kráť jemnejšie a celá práca je čistejšia. Nádoby robí na »kruhu« (obr. č. 3). Spodnú šajbu uvádza v pohyb nohou a tým sa toči i vrchnia, na ktorej s rukou vytvorí z hliny nádobu, ktorú zo šajby odstráni drôtom. Odbornosť hrnčiara súdili dľa toho, koľko otáčok urobily šajby na jedon ťah nohou. Až dosiaľ vyrába »korytka« na strechy, kvetináky (sa neklazí-ruju), džbánky, hrnčoky, hoľbáky, vandliky, kastrole, misky, »látky« na mlieko, šporhelaky »fertále«, tieto sú na varenie polievky, opatrené sú polevou len z vonku, s jedným uchom. Ozdôb na týchto výrobkoch niet žiadnych. Dostatočne vypálenú nádobu spozná ak vydá zvonivý zvuk.

Čeněk Zíbrt:

František Jan Vavák.

O známém sedlákovi, Frant. J. Vavákovi ve vsi Milčicích, vyrostla celá literatura velmi charakteristická a zajímavá. Jeho zápisky, vzpomínky, otiskl pečlivě a kriticky prof. Jindř. Skopec z rukopisů Národního musea v Praze. Do bibliotéky Národního musea soustavně jsem sbíral o Vavákovi všecko i drobnosti. Prof. J. Pekař věnoval pozornost Vavákovi. (Viz příslušnou literaturu v díle od Em. Felixe, Literární Plzeň v obryse, 1930, str. 94.)

Chystaje knížku »Staročeská svatba« (viz podrobný referát) , získal jsem pro Národní museum známou Vavákovu rukopisnou skladbu »Smlouvy aneb Chvalitebné řeči svadební«. Příbuzný Vavákův, akademický malíř, mistr Ladislav Novák, můj přítel vzácně milý, nalezl kdesi na půdě v bedně ve Vavá-kovském statku vedle jiných, původní rukopis této svatební knížky. Na mou prosbu věnoval mistr Lad. Novák rukopis do bibliotéky Národního musea. Zaručil mi výslovně právo, že mohu rukopisu použíti ? studii o selské svatbě české, se svolením Správního výboru Národního musea v Praze. Tam jsem také upozornil a uveřejnil poznámky rozmanité rodinné. Viz o tom všem podrobnosti v úvodě a předmluvě knížky »Staro-


Předchozí   Následující