Štědrovečerní obyčeje a pověry z Pelhřimovska.

Po společné modlitbě zasedne rodina s čeledí ? večeři. Hospodář chtěje poznati, jaký bude příští rok, postaví pod stůl skleničku s troškou vody. Je-li po večeři vody méně, bude sucho; přibude-li vody, bude mokrý rok.

Při večeři nesmí nikdo bez potřeby a nahlas promluviti. Každý napiatě poslouchá, uslyší-li nějakou ránu, třeba nepatrný šramot venku, čímkoli povstalý. To prozrazuje, že »spadly máry«, že někdo z domácích brzy zemře.

Po večeři rozdá hospodyně každému po dvou jablkách a několik ořechů. Jádro prvního ořechu rozloupnutého napíchne se na špičku nože a zapálí. Komu celé shoří, ten bude dlouho živ, komu brzy zhasne, ten brzy zemře.

Potom rozkrajují jablka. Kdo dostal jablko s jádry neporušenými, bude v příštím roce zdráv; kdo však najde jádro červivé, onemocní.

Všichni odešli na půlnoční, a doma zůstal jenom čeledín. Byl mu dlouhý čas, a proto si šel lehnout do maštale, kde byli koně; čeledín počne dřímati, když pojednou zaslechne hlas jako lidský, jenže trochu silnější: »Náš čeledín je na nás hodný, nebije nás. Kdybychom (mu tak mohli říci, aby přijal službu ve mlýně, udělal by tam štěstí.« Čeledín uposlechl a vstoupil do služby ve mlýně; jedinká dcera mlynárova si ho oblíbila a poněvadž byl pořádný člověk, neměli rodičové její proti tomu ničeho, aby se vzali.

Hospodyně nesmí při večeři od stolu vstávati, nenesly by slepice.

Po večeři nese děvečka krávám, čeledín, volům nebo koňům Štědrého večera a vyřizuje té némě tváři: Hospodář posílá vám Štědrého večera, abyste po celý rok hodně tahali, dojily! Také do studny hodí hospodyně kousek buchty, chleba, jablko a jádro ořechové. U studně řekne| hospodyně: Hastr-mane, hospodář ti posílá Štědrého večera, abys dával, jak jest rok dlouhý, dobrou vodu!

Též dává hospodyně husám zaječí bobky, musí je však vzíti do holé ruky, nebo utrhá zvláštní druh šípku (říkají mu spánek), vyloupe zrnka a dává je husám, kolik zrníček huse dá, tolik bude míti dobrých vajec.

Slepice zaženou na Štědrý den, než slunce vyjde, pod stůl, pak sepnou kolem řetězem, aby se držely pohromadě, dá se jim pod stolem zobati též mák.