Červeně vyšitá koutnice z Brtce nepůsobí sice obdiv jednoduchou technikou, vzor však prostý vší těžkopádnosti prozrazuje dobrý vkus vyšivačky. Celkem nese již ráz výšivek táborských.

Oltářních pokrývek zachovalo se několik. Vzorem i technikou příbuzný jsou koutnicím, vyšity jsou buď červeně, neb červeně a modře.

Pleny a půlky, jichž nejvíce se zachovalo, jsou většinou bílé, jen některé bílé a červené. Květy mají výplně pavučin-kové a žurkové. Některé pošitý jsou zlatými korálky, tyto jsou menší ceny umělecké.

Zvláštnost jsou tři malé roušky kostelní. (Až na značky, svědčící o účelu, možno je vřaditi ? plenám a půlkám).

U všech výšivek shledáváme se s prvky známými, ,u výšivek českých jaksi základními, ale různé varianty těchto a uspořádání jich v ladný celek bývá často zjevem ojedinělým a je důkazem samostatné umělé tvořivosti.

V údolí, kterými protéká Kočínský potůček, lemovaný s obou stran jehličnatým lesem, stál kdysi malý zámeček, obývaný majitelem se ženou. Ten zapsal jednou svou duši čertu, který mu za to slíbil, že mu vystaví nejnádhernější zámek na světě. Čert začal stavěti hned od půlnoci nedaleko potůčku. Žena majitele zámečku byla však chytrá a navedla kohouta, aby zakokrhal dříve, než bude čert se stavbou hotov. Čert pospíchal, aby byl hotov do svítání, než kohouti zakokrhají. Vtom kohout zakokrhal. Čert myslel, že je už svítání, zámek se s velikým rachotem rozbořil a čert utekl. Zříceniny zámku padly právě do potůčku a zastavily jeho' tok. V potůčku vytvořil se časem ostrůvek, který nyní potůček obtéká.

Z Lednice do Dol. Hradiště šel jednoho dne sedlák Marti-nec. Šel do mlýna. Cestička, po které kráčel, vedla přes Čertovu hráz.

Na zpáteční cestě, když přišel nedaleko hráze, uviděl před sebou na cestě ležeti zajíce. Sebral ho a strčil do pytle; myslil si, že bude míti z něho dobrý oběd. Když ušel několik kroků