Předchozí 0137 Následující
str. 134

kolik hrstek krupice, avšak zase ne tolik, aby kyselo bylo příliš husté. Když vše se uvaří, usmaží se na rendlíčku či kastrolu na hnědo na drobno rozkrájená cibule, která se do kysela přidá, aby chuť jeho se zvýšila. ? jídlu tomuto jedí u nás lidé »mí-chanky«, rozmíchané to brambory (do nichž přilévá se kra-pet syrového mléka, aby se spíše rozmíchati mohly) se smaženou cibulkou, nebo rozklofané brambory mnohdy se škvarky (oškvarky), nebo brambory na loupačku či lupku, též na vysypanou zvané.

Zelnice. Zelnice vaří se u nás na dvojí způsob. Prvý jest jednoduchý: Do hrnce dá se vařiti zelí podle počtu osob, pro kolik se zelnice vaří a naleje se naň přiměřené množství vody tak, aby bylo viděti, že jest to polévka. Když zelí jest již dostatečně vařené, přiváří se zápražkou či jíškou a přidá se ? němu usmažená, na maličké kousky nakrájená cibule. Pak nechá se vše ještě povařiti a zelnice je hotova. — Druhý způsob zelnice liší se od vaření prvého tím, že místo osmažené cibule přidá se do zelí mléko, kteréž se s moukou rozkvedlá, načež nechá se v zelnici řádně povařiti.

Kočičí minet. Zvláštním druhem jídla jest tak zv. kočičí minet. Jídlo toto připravuje se tím způsobem, že se kyselo dobře promíchá s míchankami. I na tomto jídle mnozí si pochutnávají.

Praskance. Z těsta, které jest již rozváleno a připraveno na krájení nudlí, nařezají si děti kousky, upekou na plotně a pak pojídají. Pečivu tomu říkají děti praskance.

Praskance či šumpláty. Oloupané brambory rozstrouhají se na struhadle. Z takto rozstrouhaných brambor připraví se těsto přidáním patřičného množství mouky (což řídí se podle množství brambor), přidá se k tomu dále jedno nebo dvě syrová vejce, osolí a vše dobře na vale propracuje. Pak nařeže se těsto na kousky, kteréž se válečkem na dosti tenké plátky rozválejí a na plotně nebo v troubě upekou. Kdo chce si ještě lépe pochutnati, upečené praskance maže si sádlem.

Boží milosti. Těsto připraví se podobným způsobem jako ? dělání nudlí, rozřeže se na dílky, do každého z nich udělají se tři dírky a dají se na kastrolu v omastku smažiti. Zákusky tyto předkládají hospodyně u nás nejvíce kněžím, když do statků za nějakou příčinou přijdou.

Burášky. Burášky jsou zvláštním druhem koláčků a liší se od těchto tím, že nejsou uvnitř promazovány. Burášky tyto rozkrájené dávají hospodyně do omáčky, připravené z mléka, zavařené syrovou moukou. Jako přípravu dává do ní hospodyně sůl, květ a skořici.


Předchozí   Následující