nákladem »za Doplněk sbírky Erbenovy, Sušilovy a Bartošovy« své »Valašské národní písně a říkadla s nápěvy do textu vřa-děnými«. Sbírka, obsahující 245 písní, rozvržena jest na 5 částí, na písně milostné, pijácké, vojenské, svatební a na říkadla. Prof. Jan Havelka referuje v I. roč. Časop. vlast, musea olomouckého o knize uvádí, že dílo obsahuje celou řadu perel hudebních, po kterých by za několik let snad nebylo památky. R. 1887 v roč. IV. uveřejnil: Pověsti o černokněžnících, 13 pověstí z Vizovska se zajímavým doslovem, kdo jsou černokněž-níci. R. 1888 v V. roč.: Jména a význam některých rostlin v národním podání lidu. Článek vypočítává 165 bylin, jichž používá valašský lid ? léčení neduhů lidských, ? léčení dobytka i ? čarám. R. 1893 v Holešově uspořádal Peck krásnou národopisnou výstavku s národopisnými slavnostmi. Do výstavního katalogu mimo dějiny města napsal s prof. J. Klvaňou důkladné pojednání o lidových krojích na Holešovsku (rozumí se celý politický okres). Klvaňa popsal kroje hanácké a záhorské, Peck kroje valašské. V letech 1895 a 1897 v roč. XII. až XIV. vycházelo jeho cenné pojednání: Lid na Vizovsku. Práce obsahuje následující kapitoly: 1. Výroční obyčeje, zvyky, pověry, slavnosti, zábavy. 2. Zvyky a pověry při hospodářství. 3. Ubel-ská (ves Ublo) dožínka. 4. Cím pomáhá si chudobný lid od nemocí. 5. Po smrti. 6. O Vodníkovi. 7. O pokladech. 8. Zlý duch Špiritus. O lidech, kteří pomocí zlého ducha nadpřirozené věci dokázali. 9. Kroje, strava. 10. Hádky (hádanky) a říkadla. 11. Drobnosti (1. Šestinedělka, dítě, divižena. 2. Světlonoši. 3. Zamrazeni. 4. Pověry mlynářské, myslivecké a pytlácké, jiné. 5. Hadi. 6. Kočka, kocúr. 7. Oheň, bouřka. 8. Kus kratochvilné historie našich osad). Mimo tyto velké práce uveřejnil Peck tamtéž drobné zprávy národopisné. Redaktor Českého Lidu v roč. II. Českého Lidu na str. 203, 204 oceňuje Peckovu píli a svědomitost jeho prací lidovědných. Velmi cenné sbírky Peckový vzácných národních výšivek uloženy jsou v Národopisném museu v Praze, kde také chována jest v rukopise Pecková sbírka valašských pohádek, psaných dialektem valašským. Univ. prof. V. Tille pojednává v Národopisném sborníku československém, roč. IX., na str. 146 a 157 o rukopisné sbírce Peckově »Valašské národní pohádky z Vizovic« takto: Peck zapisoval lidové vypravování ve Vizovicích hlavně v zimě 1883/84, ale porůznu ještě až do roku 1887 a sebral celkem 84 čísel. Zapisoval pečlivě dle vyprávění, poznamenával zpravidla vyprávěče a datum. Chtěl později i text upraviti pro tisk a přepisoval jej s různými stylistickými i věcnými změnami, ale text původní zůstal v rukopise a je dobrým pramenem pro citaci látek pohádkových, strašidelných a j. jak formou, tak