tančijú víle, lehučko, jak dyž sa peří znášá; było jich ale osn. Jak to strýček uviděli, vzali nohy na ramena a drali, tak sa za němá prášilo. Nezastavili sa, až u jejich dvérec. Měli ščestí, že jich víle neuviděly, ináč by moseli s němá tančit, až by dušu vypustili.

4. Hastrmanovy gajdy. Dědáček Bobek šli v noci z jarmarku z Hroznovej Lhoty. Dyž došli do Užkú (Loužky, pole, jimž protéká potok Okluky), vidijú na vrbě chlapečka, jak hraje na gajdy. Był malučký, v zelených šatečkóch. Hrál až radosť počúvat. Dědáček nikdy střízbý nebyli, ná tož z jarmarku teprú né. Viďa hastrmánka, povídá jú mu: »Jéjdanku, ty umíš pěkně hrát, ná daj ně ty gajdy!« Hastrmánek se zasmił a podal gajdy dědáčkovi. Ten jich hodili na rameno a spívaja si došli dóm. Pověsili gajdy na rošt, lehli si a spali. Probuďa sa ráno, vidijú na rošte viset — ne milé gajdy — ale dvě koňské kopyta.

5. Hastrman a pasáci. Dyž pásavali pacholci v noci za starodávna koně pod Babíma, horama, chodívá! za němá hastrman. Dycky jím něco vyvedl, a tož si řekli, že ho mosijú nějak vystrnadit. Dyž měl na druhý deň zasej dojít, polé-hali si hlavama ? sobě do růže. Hastrman došel, pochodil kolem do kolečka, krútil hlavú, a říkal: »Tu je hlava, tu je řit, nemôžu tom pochopit.« Za chvilku odeseł a nebylo ho vjec. Od té j doby měli pacholci pokoj.

Pozn.: 1 značí tvrdé 1, zní zde téměř jako ?.

Karel V. Adámek ve svém »Lidu na Hlinecku« a AI. Jirásek v »Rozmanité prose« I. mluví o závodění pasáků o svatodušní neděli: kdo přižene první (na Hlinecku — druhý), je králem, poslední hounivárem. V našem kraji mívaly děti v ten den zvláštní zábavu, podobnou té, která se jinde provozovala v den sv. Doroty.

Zaznamenávám tak, jak mi zvyk ten popsala paní Vo-krouhlecká z Horní Nové Vsi u Lázní Bělohradu; doplňuji jen některé podrobnosti podle zpráv p. Ježka.

Více než před 65 lety bylo zvykem pásávati dobytek na obecních drahách. Pásávaly obyčejně děti, které ještě chodívaly do školy a musily časně vstávat, aby dobytek dříve napásly. Na pastvě se těšívaly na svou zábavu. Říkaly tomu »hounivár« a bývalo to na svatodušní pondělí. Děvčata a hoši