Před hody uklízí se stavení, obílí, vyčistí a chlapci postaví ve středu dědiny máj a po požehnání tančí pro své »hošije«, t. j. sólové tance, vždy na svou vlastní písničku, kterou musí hudebníci ihned zachytiti a zahráti. Pořádek taneční řídí t. zv. stárci, nejstatečnější mladíci, zvolení dobrovolně mužskou chasou z celé dědiny. Stárci zvolí si zpravidla i stárky, děvčata, kroj stárků i stárek je vždy pestřejší než kroj obyčejný v neděli. Důležitost stárkování je na vesnici ještě zdůrazněna faktem, že každá významnější událost pamatuje se vždy jen se jménem stárka, který ten čas měl odpovědnost za pořádek v obci. Tak na př. lidi vypráví, ta a ta chalupa vyhořela, když stárkem byl ten a onen atd. Z hodů prosluly nejvíce pro svou veselost a pro své furiantství hody jihomoravské z Podluží, nejvíce ve vesnici Lanžhot u Břeclavě, které malířsky zachytil svým štětcem mistr Jožka Uprka. Lanžhotští chlapci byli vždy na, Slovácku proslulí svou krásnou postavou, nejvýše uměli vyskakovati při tanci a uměli stavěti ty největší máje na celé Moravě, které dosahovali někdy i rekordních výšek.

Jízda králů: Na hod boží Svatodušní vystrojí mužská mládež královský průvod na koních. Každý šohaj oblékne si sváteční kroj, zapentlí koni svému hřívu, ozdobí jej fábory a pestře barevnými růžemi, sám vyšňořen a pentlemi ozdoben jede na koni, s praporem zastrčeným v holince od botu. Uprostřed průvodu jede král, mladý hoch nastrojený do ženských šatů, v ústech má růži, protože nesmí po celou dobu královské obchůzky promluviti, zpravidla jede na bělouši. Po jeho boku po obou stranách jedou jeho pobočníci se šavlemi v ruce, jako jeho osobní stráž, přečasto přestrojeni též v ženské šaty a na bělouších. Před průvodem ujíždí řada chlapců t. zv. vyvolávaču, kteří žertovnými rýmy prosí o dary na krále a sbírají do košů plodiny hospodářské, chléb, vejce, slaninu atd. Na konci obchůzky, když už poslední chalupa byla navštívena, nastává honění krále. Obyčejně dvě skupiny královské z horního a dolního konce dědiny nebo ze sousedních dědin (snaží se jedna druhé ukrásti krále) zajati, aby mohli žádati výkupné. Před 100 lety docházelo ke krvavým srážkám, kde padlí hoši pohřbeni na místech zvaných na Balkáně »rusaliskije grobišta«. Dnes je to paráda koňská spojená se zpěvy a řečnickým cvičením.

Fasanék, doba masopustní, od sv. Tří Králů byla příležitostí ukázati veškeré druhy veselosti na vesnici. Nastávající doba půstu, který se vždy co nejpřísněji dodržoval, vybízela mládež ? různé vynalézavosti. Vrcholu bývalo dosaženo v posledních dnech masopustu, před t. zv. popelečnou středou. Zakuklení, maskování osob, přestrojených za nejrůznější zvířata