i stavy lidské společnosti, bývaly nejvíce oblíbeny. V době fa-šanku bývalo co nejvíce zpíváno a tato doba dodávala vždy nesčetné nové písničky a rovněž ty známých melodií lidových písní. Z fašankových obchůzek od domu k domu proslul nejvíce fašanek Valečky u Strážnice, kde vychovala se v lidu výborná škola hudebníků na strunové nástroje provázené před ještě málo lety hudbou dudáka. Název »fašanek« je zlidovělý výraz z německého »Fashingszeit«.

Stavění máje konalo se vždy před prvním květnem v každé vesnici na Moravě bez rozdílu. Zpravidla stavěl mladý ženich máj, velikou hůl, žerď, pomalovanou a na konci ozdobenou znakem ofáborovaným tretkama a loutkami ověšeným, své nastávající nevěstě. Uprostřed vesnice před hospodu stavěla mládež vesnice nejvyšší máj pro celou vesnici. Po celý měsíc odbývaly se okolo máje tance. Bylo třeba máj po celý měsíc hlídati ve dne i v noci, protože sousední obce snažily se máj ukrásti a tím zahanbiti nedbalou mužskou mládež. Kácení máje bylo rovněž veselé.

Královičky: Na hod boží Svatodušní zvolila si ženská mládež krále (ženu krásnou) a královnu, která slula vždy krásou. Průvod děvčat po bílu ustrojených šel si pro krále i královnu a na prostranství před kostelem odbýval se tanec, kde pod baldachýnem tančil král s králkou řadu ceremonielních tanců v kruhu ostatních tanečnic, které tančily vždy tytéž tance jako král s králkou. Průvod celý míval v ruce halousky vrbové, kterými za melodie mával vzduchem a za zpěvu: vrby se nám zelenají . . ., radujme se, veselme se atd.... Z nejznámějších melodií královiček uvádíme: »Tovačov, Tovačov...«; »Vyletěl Sokol. . .«; »Král na králku prosí. . .« atd.

Výborný náš znalec lidového podání světového, Pospíšil, po stránce hluboké znalosti umění tanečního překvapuje ohromnými svými vědomostmi, jimiž dovede v poutavých svých přednáškách poučiti i pobaviti i nadchnouti, doprovázeje svoje výklady překrásnými obrázky původními.

Dr. Pospíšil stručně objasnil, co byly tance »královničky« moravské. »Bibliografii ku královničkám« podal zevrubně posledně dr. Čeněk Zíbrt, Český Lid XXX. 1930, str, 186. Důležitý je zajímavý článek o Královničkách od Lucie Bake-šové: Jak jsem sbírala »Královničky«? (»Od Horácska ? Podyjí«, Vlastivědný sborník jihozápadní Moravy, řídí dr. J. Skutil, Brno, Museum; část školní řídí insp. A. Votava, ročník VIII., č. 2, 3, strana 95 až 97), kdež čteme:

Když v letech 90tých popudem členů vlasteneckého musea olomouckého vzbuzena byla snaha, poslední svérázné zbytky v žití lidu československého zjistiti a prozkoumati, přijel k nám