stárli — na klášterních statcích nebyli bez opory a ochrany. — Ve stopách Mannerových jde Jiří Hynek Pospíchal, jehož dílo vydal Dr. A. Rezek v Pamětech z let 1661—1680. Přední starostí Pospíchalovou bylo zříditi klášterní knihovnu, jako zdroj poučení a zbožnosti. Postaral se jí o místnost, knihovníka, urovnání a knihovní řád. V zápise 10. VI. 1661 (lat.) s uspokojením si poznamenává: Knihovna jest, jak má býti, zařízena. Proto se právem pokládá za zakladatele nynější křižovnické knihovny, ve velkém rozsahu založené. — Velmistr Pospíchal váží častokráte nebezpečné a neschudne cesty na statky »do hor« Po-vltaví. .. Zná každý dub »mezovák« na hranicích a obchází často mezníky. Výsledkem těchto cest ve stopách Mannerových jsou četné podrobné hospodářské popisy statků a nově založené Urbarium. — Kniha zasluhuje plného uznání. Se zaslouženou pochvalou upozorňuji na důkladné dílo, svědomitě sestavené. Veškerý materiál jest vyčerpán, soustavně rozložen a pevnou rukou ovládán. Oba autoři souhlasí, že nevadí místy trochu více tepla a vroucnosti, než jak jest obyčejná nyní teplota, vlastně chlad knih vědeckých. Nestalo se to jistě ani na újmu vědecké přesnosti ani chladně rozpočtené historické spravedlnosti. Práce obou autorů jest klopotná, napínavá. Kniha založená na široké srovnávací podstatě. Prozrazuje všude úsudek pronikavý a hledisko nynější, novodobé školy historické. Líčení vývoje dějin českých křižovníků s červenou hvězdou, Konventu pražského a Konventu vratislavského, úzce souvisí s dějinami politickými, církevními, kulturními. Zejména souvisí vývoj dějin českých křižovníků s agrárními dějinami, jejichž ukázky jsem podal. Těšíme se na obšírnější vypsání kulturních dějin, pokud měly v řádě časovou ozvěnu. Sebraná již látka a její zpracování ponechána úmyslně až do Památníku sedmisetletého řádového trvání, který se chystá a který bude takto doplňkem práce této. Těšíme se.

Alfred Bachmann, Archiwum towarzystwa naukowego we Lwowie. Dział II. Tom. V. Zeszyt 4. Dach w słowiań-skiem budownictwie ludowem. Z 31 rycinami w tekście. We Lwowie. Nakładem Towarzystwa naukowego, drukarnia uniwersytetu Jagielońskiego pod zarządem J. Filipowskiego, 1929, str. 205, (1). Obsah: Wstęp. I. Dach polski. 1. Konstrukcya:

a) Ustawenie krokwi, b) Ustawenie narożników, c) Łączenie krokwi. 2. Kształt dachu: a) Dach czterookapowy, b) Dach naczółkowy, c) Dach dymnikowy, d) Dach dwuspadkowy, e) Daszek przyźbowy i profil szczytu. 3. Pokrycie dachu. 4. Ornamentyka dachów: a) Ozdoby nadszczytowe, b) Zdobienie szczytów. II. Dach u innych Słowian: a) Słowianie zachodni,

b) Słowianie południowi, c) Słowianie wschodni. III. Dach