Rabovat plán. Když horníci v pláně jsou hotovi se šlico-váním, přikročí se ? odklizení podpěrného dřeva (stojek), což jest práce velmi nebezpečná. Každá jednotlivá stojka se musí vykopat. Dělá se to tak dlouho, až se deka (strdp) zřítí. Tomu se říká, že plán jest spuštěn a počne se z něho fedrovat čili těžit. Tento způsob práce se již zřídka provádí. — Rechnungs-fíra, viz heslo mančaft. — Rosety, viz heslo korpus. — Ručna, viz heslo štercloch. — Rabovati, odklízeti.

Sálpóna, lanová dráha (dráha). — S fárat nebo vy fárat. Slova toho se neužívá toliko když horník sjíždí neb vyjíždí v kleci, nýbrž i když leze po fártně (žebříce). — Signálštempl jest slabé dřevo, postavené v pláně kolmo. Podle jeho postupujícího ohýbání lze určiti tlak stropní. — Skepovat hunta. Vyzdvihnouti vozík tak, až je postaven na čelo. — Sortýrka, budova se stroji pro třídění uhle. — Svíticí náčiní. Lampu dříve míval toliko hajer, kluci a běháči měli klempernu a brabce. Klemperna byla jakýsi druh lucerničky, do níž se postavila menší lampička, brabec nebo brabčík zvaná. V severních Čechách používali němečtí horníci tak zv. kukuka a plentu. Kukuk se podobal brabci a plenta byla klemperna většího rozměru.

Šachthaus, budova nad těžní jamou. — Šajba, v severních Čechách růžice. — Šála, klec. — Šalovačky, slabá prkna, kterých se používá na tak zv. fršálunk (zabednění) plánu, kde vypukl oheň. — Šanýr, na Kladensku pás z válcované oceli, kterým pomocí páky bremzíř (brzdič) buď přitáhne na rozetu nebo ji povolí a tak řídí stejnoměrný běh huntů na svážné. — Šichta, směna pracovní. — Štách, název z Kladenská; v severních Čechách slipr, správně pražec, na němž přibity byly železné kolejnice pro dopravu huntů. — Šlic, zásek na štrece, učiněný do průstu (prsou); byl půl sáhu hluboký. — Šlicaři byli horníci, zabývající se výhradně záseky stropu (deky). — Šlíchajer, horník »kopáč«, vykonávající zásek. Byl považován za odborníka ve smyslu vyučeného řemeslníka. — Šlicovat deku (sekat deku), označení, že jest horník hotov s poddělávkou (ausvajtunkem) a má postaveny stemple (stojky) do urgle (do řad). Za starých dob musili horníci stemple řadovat jako stromy v zahradě, pak počali dělat záseky do deky (stropu). Předem se muselo vše aufprechtovat čili zkomínovat. To znamenalo, že jeden horník kopal do stropu průlom buď na některou »hladkou« (obšichtu) aneb až na první letnu. Výška nebyla stejná, ale někdy měla i přes deset metrů síly. Ostatní horníci této party nemusili potom už kopati do výše, nýbrž brali táže již z hotového aufprůchu (komínu). Tak kopali jeden za druhým šlic (zásek), široký tak, aby horník prošel rameny kolem stěny (štůsu) v poddělávce, která obyčejně bývala čtyřhranná.