dynamit). Před padesáti lety vybuchlo takto »uložené« střelivo na státním dole č. 7 na Kladně, při čemž bylo zabito 19 horníků, odpočívajících v cechu po skončení směny. — Stemple, obyčejně se staví při poddělávce neboli ausvajtunku, a to na metr od sebe vzdálené. Štempl (stojka), 2 metry vysoký, (/eden pár čili týrštok pozůstává ze tří dřev, z nichž dvě stojí kolmo a jedno, zvané kopna (hlavnice), na nich spočívá nahoře oběma konci.

— Sterloch, chodba náhlého svahu, kde nelze s vozíkem vyjížděti. Do takového svahu upravili cimrhajerové (důlní tesaři) ručnu (žlab), do níž se nahoře sypalo uhlí, které dole padalo do připravených vozíků. Takové zařízení mohly užívati v dole nejvýš dvě party dělníků. — Štercovat hunty, vysypávati uhlí z vozíku. — Štola, chodba, používaná místo šachty, obyčejně pod nějaký vrch. — Štospór, nebozez ? vrtání děr do skály (kamene). — štreka, chodba. — Štros, viz heslo šrám. — Štůs, stěna neboli bok. — Šucfajle, ochranné pilíře, které zůstanou mezi starinami. Tyto ochranné pilíře mají znemožniti velký truk (tlak) hořeních vrstev. — Šuch, česky střevíc nebo stopa. V letech sedmdesátých znali horníci na Kladensku sáhy a šůchy. — Šucpína, ochranné patro.

— Švinka, loupková opálka, jaké rolníci používají na řezanku při krmení dobytka. Horníci krampou neboli hráběmi nahrabovali drobné uhlí na švinku a pak je sypali do huntu. Během času poznali čeští horníci, že místo švinky jest praktičtější užívati dřevěného kaslíku (truhlice), zvláště když jest uhlí mokré. Po dřevěném kaslíku, z prken sbitém, následoval kaslík plechový, který se rozšířil ve všech dolech na Tepličku a Duchcovsku. Němečtí horníci používali krátký čas staré švinky i po vynálezu kaslíku, později však se rozhodli rovněž pro kaslík. Na Mostecku používáno již tehdy lopaty a jen kusové uhlí se sypalo hned do vagónu. Na Kladně totiž toho Času sypali uhlí na prohazovacku a pod prohazovackami opět naráželi (nakládali) uhlí do vozíků a teprve potom sypali do vagónů. Na státních dolech kladenských bylo uhlí do vagónů dopravováno na tak zvaných kolečkách (také radvanec zvaných, něm. Schubkarren). Práci tuto konaly mladé ženy a dívky, jež s kolečkem dovedly zacházeti tak, že se jim žádný muž nevyrovnal. Ačkoliv v severních Čechách v té době (v letech sedmdesátých) byly doly menší, měly zařízení pokročilejší. Z prohazovaček šlo uhlí do vozíků a z vozíků do vagónů.

Tahač, vii heslo mančaft. — Tritt, třetina mužstva pracujícího na závodě. Při osmihodinné době pracovní jest mužstvo rozděleno na tři třetiny. Každá třetina pracuje až třetího dne. I před zavedením osmihodinné doby pracovní říkali staří horníci, pracující 12 hodin, že pracují na dva tritle, což by nasvěd-