šeho šinu se užívalo ? vytáčení fízlů u větších džbánů a sov, neb je šikmo se dvou stran hodně opotřebovaný.

Šín patří ? nejcennějším věcem z tohoto nálepu. Je dlouhý 13'5 cm, široký 5'5 cm a silný 5 mm.

Podal jsem jen 4 předměty džbánkařského nářadí, kterého je celá řada. Jsme vděčni nebožtíkovi Kittovi, že ty staré krámy ke komínu schoval a tak zachoval jedinečné technické doklady slovenského džbánkařství, které jsou chloubou mé technické sbírky a těší se velké pozornosti odborníků.

Nebyly to ovšem rybníky jako rybníky měst královských, o nichž nám bylo již mnoho napsáno, avšak přece postačily, aby nesly vrchnosti od dávných dob hojného výtěžku.

Pěstoval se tu chov ryb již kolem r. 1385, kdy Beneš VII. z Kravař povoluje občanům fulneckým v příkopu kolem města chovati ryby. To bylo ještě v dobách dosti vážných, neboť pozdějšího průmyslu soukenického dosud tu nebylo a město živořilo všelijak. Stoupajícím rozmachem tohoto průmyslu, zavedeného teprve Sborem Bratrským, lepšily se poměry v městě očividně i blahobyt obyvatelstva byl značný. Nelze se tudíž diviti, že v této době i ta soukenická cháska trochu zbujněla- a páni měšťané snad i příkladem tomu nejvíce byli. Panující blahobyt, zdá se, vytlačil rybu z jídelního lístku a bez lepšího sousta a dobrého trunku nechtělo se ani »člunku« do rušného běhu. A právě tak pozvolna, jak přecházelo zboží fulnecké v državu pánů již více smýšlení německého, později pak jen smýšlení a původu takého, upadalo rybnikářství více a více, až zaniklo nadobro.

Ještě za majitele zboží pana Václava Bruntálského z Vrbna, již dosti konservativního pána, po něm pak drahnou dobu za paní Alžběty Polyxeny roz. Dembinské, vdovy po panu Václavu, jak z důkladných zápisů o tom víme, nebylo ještě panství fulnecké na rybníky tak chudé. Škoda, že se nezachovalo nám zápisů z dob pánů z Kravař a z Žerotína, blahé paměti celou řadu let majitelů panství toho. Podle všeho byl tu asi jediný rybník u Domácího mlýnu, snad jen nějaký rybníček a více méně pro potřebu kuchyně zámecké.

Dokud byly dobré časy, tu se rybou v městě pohrdalo, než zpyšněli tenkráte soukeníci i ledakdes jinde, a Fulnek nebyl